Am a Ea – částečný návrat do Divadla Bolka Polívky

V divadle Bolka Polívky budou vystaveny černobílé fotografie Jaroslava Krejčího z legendárních inscenací Am a Ea, Trosečník a Šašek a královna.

Autorská pantomimická inscenace Bolka Polívky Am a Ea, pojednávající o biblickém příběhu vyhnání Adama a Evy z ráje viděném očima mladého člověka, patřila k nejoblíbenějším představením Divadla na Provázku.

Inscenace Trosečník z roku 1977 pak rozehrávala závažná témata, jakými jsou osamění, smutek, ztroskotání, ale i velikost lidského ducha. I proto byla symbolicky v roce 1993 vybrána jako vůbec první inscenace, která se odehrála na prknech tehdy nově otevřeného Divadla Bolka Polívky na Jakubském náměstí.

Šašek a královna z roku 1983 je „historickou” hrou, vyprávějící o osudu středověkého šaška na královském dvoře. Šašek (Bolek Polívka) tu baví svou despotickou a znuděnou královnu (Chantal Poullain) a musí stále vymýšlet nové a nové věci, aby odvrátil její zbytečný hněv. Inscenace Šašek a královna současně však byla také hrou o divadle, jeho možnostech a proměnách.

 

(video)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2017 na ni volně navázal další autorský projekt Bolka Polívky Šašek a syn, který zůstává stále na repertoáru divadla. Hereckým partnerem Bolka Polívky se v něm stal syn, Vladimír Polívka.

Šašek a syn, Londýn 2018 (video)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Slavnostní vernisáž retrospektivní výstavy divadelních fotografií Jaroslava Krejčího, které připomenou slavnou éru Divadla na provázku, se uskuteční v úterý 19. února od 17.30 ve foyer Divadla Bolka Polívky.

DBP_Pozv_KREJCI_web111

 

Jaroslav Krejčí se narodil 22. července 1929. Po studiu na Pedagogické fakultě UK Praha pracoval jako grafik. Od roku 1962 působil ve Svazu československých výtvarných umělců (SČSVU). Vedle typografie a grafiky se věnoval divadelní fotografii. Od roku 1975 externě vyučoval na Katedře fotografie FAMU grafickou úpravu a divadelní fotografii. Vedle volných fotografických souborů Hic sunt leones aneb Lvům je hic! (1966-72) fotografoval také přední osobnosti kultury, například B. Reynka, J. Svobodu a J. Zrzavého. K nejlepším Krejčího pracím patří fotografie z inscenací Matky Kuráže (1970) v Národním divadle, Hamleta (1976) v Divadle na Vinohradech a Hamleta (1982) v Národním divadle. Jaroslav Krejčí zemřel 5. 2. 2006 v Praze.

 

Galerie

Komentáře

Komentáře