Berlin Alexanderplatz (Tygr v tísni ve Vile Štvanice)

BERLÍN! HUDBA! DRAMA! SMRT! Na Štvanici.

Umělecký soubor Tygr v tísni působící ve VILE Štvanice připravuje hudebně scénickou adaptaci expresionistického románu Alfreda Döblina Berlin Alexanderplatz, který se řadí mezi vrcholy německé meziválečné moderny.

Režisér a dramatik Rainer Werner Fassbinder o tomto románu řekl: „Je to dílo, které nutí k morálním postojům, aniž by bylo moralistické, a které pomáhá akceptovat obyčejné jako vlastní, jako svaté, aniž by bylo samo obyčejné a svaté už vůbec ne, nebo aniž by si hrálo na zpověď o vlastním nitru a na ty věci kolem něj.“

Červenou nití románu je příběh France Biberkopfa, pasáka, zloděje a trestance, který se rozhodl stát se slušným člověkem, ale není mu přáno, zaplete se do zločinu, je vážně zraněn, vlastní vinou přijde o blízkou bytost, zešílí a přesto stále houževnatě uniká smrti. Tato nit se ale ztrácí a znovu objevuje v tepajícím obrazu velkoměsta, velkolepé montáži, která zachycuje každý zvuk, každý náhodný příběh, každý odposlechnutý dialog, každý novinový článek, reklamní heslo, lékařský posudek, každou píseň a každé zákoutí města Berlín.

Dramaturgyně Marie Nováková: „Hrdinové naší inscenace nejsou šlechtici, vzdělanci, rozervanci ani umělci. A přesto mají tihle bezvýznamní lidé rozměr antických hrdinů.“

V hudebně scénické skladbě Berlín Alexanderplatz provází France čtyřčlenný chór a dva hudebníci Berlínem dvacátých let. Společně s nimi bloudí divák labyrintem slov a zvuků po Alexandrově náměstí, kde ještě nestojí ikonická televizní věž, kde se bourá staré a staví nové, kde se prodávají noviny a holky. Hospodami, kde se schází galerka, a kde se střetávají a explodují komunistické, anarchistické a fašistické ideologie. Jatky, kde teče krev a bučí umírající dobytek, kde vládne smrt. Byty, kde se souloží, znásilňuje a bije, aniž by tomu kdokoli věnoval pozornost.

Otěže příběhu drží v rukou Smrt, která vidí do každého zákoutí města i duše, která se pravidelně připomíná, vede diváka příběhem, zavádí jej do slepých uliček a zase vrací k příběhu France Biberkopfa, na němž má svůj osobní zájem.

Scénografka Ivana Kanhäuserová: “V první polovině, kdy se jedná spíše o koláž, hektickou atmosféru a jistou ztracenost, jsme se snažili vyjádřit pomocí tvarů a materiálů určitý kontrast mezi agresí a křehkostí. Když se vyznění a tempo textu změní v druhé polovině, zkonkretizuje se, to samé, s trochou nadsázky, se stane i ve scénografii. Takové malé kousky realismu.”

 

(pro zvětšení klikni)

 

 

Režie a dramaturgie: Ivo Kristián Kubák a Marie Nováková

Hrají: Michal Lurie, Kryštof Krhovják, Filip Kaňkovský, Eva Josefíková, Petr Šmíd, Dana Marková, Jan Hovorka, Marek Urbánek

 

Premiéra: 8. března

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Komentáře