Národní divadlo Brno – premiéry 2018 / 2019

Národní divadlo Brno – premiéry 2018 / 2019

 

ČINOHRA

Divadlo radosti, života a smrti.

Jacques Prévert, Marcel Carné: Milenci nebes

Režie: Marián Amsler

Česká premiéra: 19. října 2018 v Mahenově divadle

 

Paříž, 1828. Na Bulváru zločinu potkává mim Jean Baptiste Deburau svou osudovou lásku Garance, ženu nádhernou, odvážnou a svobodomyslnou, jež jako by nepatřila do své doby. Deburau se neodvažuje vyznat jí lásku. Ani nevnímá, že je věrně milován mladičkou Nathalie, dcerou ředitele divadla. Garance se schází s mladým slibným hercem Frédérickem Lemaitrem, ale ve skutečnosti miluje Deburaua. Když je Garance obviněna v případu nechvalně známého Lacenaira, uchýlí se pod ochranu hraběte de Montray.

Věčně fascinující příběh nejen o nekompromisní lásce a velkých intrikách, ale především o pestrých podobách divadla a lidech, kteří mu propadli životem. Hlavní hrdinové jsou inspirováni skutečnými postavami z dějin divadla i zločinu. Divadelní adaptace vychází z Prévertova scénáře slavného filmu Děti ráje režiséra Marcela Carného.

Ready for the creep show?

Braňo Holiček a kol.: Roky a kroky

Režie: Braňo Holiček

Světová premiéra: 2. listopadu 2018 v divadle Reduta

Na scénu divadla Reduta se po divácky oblíbených projektech Černá labuť a Kmeny opětovně vrací autor a režisér Braňo Holiček, aby zde završil volnou inscenační trilogii věnovanou lidské společnosti v proměnách času. Základním inspiračním zdrojem se tentokrát stane odvrácená strana českého show bizáru, jeho přátelské vazby s polosvětem zločinu i businessu, praktiky bulváru a zástup domácích image makerů kulturního pekla. Český vkus optikou kolektivní autorské tvorby, jako zdroj sžíravé ironie a značně nekorektního humoru.

Zbojnická legenda ožívá. Spravedlnost. Pomsta. Zrada a láska.

Jiří Mahen: Jánošík

Režie: Martin Františák

Premiéra: 14. prosince 2018 v Mahenově divadle

 

Angličané mají svého Robina Hooda, ve Slezsku Ondráše, na Podkarpatské Ukrajině Nikolu Šuhaje, v Čechách Babinského a na Slovensku Jánošíka. Zbojníka, který prý bohatým bral a chudým dával. Než ho pověsili za žebro na hák, stal se legendou. Symbolem cti, odvahy a statečnosti. Národním hrdinou! Počátkem minulého století inspiroval buřiče a jednoho z největších brněnských „zbojníků“ kultury té doby Jiřího Mahena k napsání dramatu Jánošík. Věnoval ho „tomu Slovensku, těm Jánošíkovým regimentům, jež za volnost národa se bijí, za svobodu jeho a pravdu v něm“. Hra byla s úspěchem uvedena v roce 1910 v pražském Národním divadle s Eduardem Vojanem v titulní roli a stala se rovněž předlohou nejslavnějšího československého prvorepublikového filmu Martina Friče z roku 1935. Zbojnická tematika se Mahena osobně dotýkala. Nacházel v ní život v pravdě, touhu po volnosti a svobodě. Jeho Jánošík není však hrdinou s nadpřirozenými schopnostmi, nýbrž mladým anarchistou bojujícím za spravedlnost, toužícím po lásce a po svobodě, ale také člověkem chybujícím, který se nakonec zpronevěří svým zásadám. A především současným dramatem vzdoru a vášně o strastné cestě za spravedlností, svobodou a láskou.

Kabaret české budoucnosti.

Zemský ráj to na dohled?

Režie: Zuzana Burianová, Anna Klimešová, Jan Holec

Světová premiéra: 26. ledna 2019 v divadle Reduta

Po komponované inscenaci Hoří v sadě rodném květ, přichází činohra NdB s přímo navazujícím projektem, v němž se tentokrát prostoru dočká nejmladší generace služebníků Thálie, divadelní múzy. Trio aktuálně zažehnutých režijních hvězd se v umělecké supervizi Martina Františáka utká s kvartetem scénických miniatur ušitých přímo na míru divadla Reduta, jejichž tématem nebude nic menšího než vyhlídky lvice české na budoucnost. Jaké budou? Zcela jistě originální, scénicky razantní a názorově vyhraněné. Tvůrčí autorské dědictví Čapka, Weisse, Nesvadby, Neffa a dalších velikánů české sci-fi v jedinečném pastiši neortodoxních uměleckých vizí, na půdě jednoho večera, jemuž zavládne konvencemi nespoutaná energie divadelních věštců. Světelné meče brilantního light designu, impozantní futuristická skaliska živé hudby, a žhnoucí erupce jevištní invence. Budoucnost vábivá, mámivá i krutá.

Komedie k zbláznění!

Louis Nowra: Noc bláznů

Režie: Šimon Dominik

Premiéra: 15. února 2019 v Mahenově divadle

Kdyby Přelet nad kukaččím hnízdem byl komedie, vypadala by asi takhle! Začínající režisér Lewis chystá svůj debut. Má nastudovat hru s herci psychiatrické léčebny v rámci jejich terapie. Jenže! Režijní ambice musí stranou ve chvíli, kdy jeden z pacientů prosadí, že budou hrát jedině Mozartovu operu Cosi fan tutte. A to nehledě na to, že nikdo z nich neumí zpívat, natož italsky. A aby bylo ještě hůř, zkouší se ve starém vyhořelém ústavním divadélku. Pyroman, narkoman závislý na lithiu, který ke všemu nenávidí Mozarta, koktající právník, autistka… to je jen vzorek hereckého souboru, jenž začne do zkoušení projektovat své potřeby a představy a postupně vtahovat režiséra do jejich vlastní hry a životů. Přičemž zdravotní personál nemá pro takovou výstřední terapii pochopení. Nasnadě je tedy otázka: kdo je tady vlastně blázen? Tuto elektrizující, částečně biografickou komedii ze zákulisí vzniku jedné divadelní inscenace ve specifickém prostředí blázince napsal jeden z nejslavnějších australských autorů Louis Nowra, který má na svém kontě kromě třiceti původních her a desítek scénářů rovněž čtyři operní libreta. Podle Noci bláznů byl natočen v roce 1996 také stejnojmenný film.

Polozapomenuté osudy muže, jehož život bolel.

Rudolf Těsnohlídek, Iva Klestilová, Zoja Mikotová: Mne blesk se dotekl

Režie: Zoja Mikotová

Česká premiéra: 22. března 2019 v divadle Reduta

Kdo by neznal Lišku Bystroušku! Půvabná vyprávění o nezbedných příhodách chytré lišky od Rudolfa Těsnohlídka. Ale co víme o jejím autorovi? Málokdo tuší, že jeho životní příběh je plný tajemství a osobních tragédií. Celý život trpěl pocitem společenské vyděděnosti jako „rasův syn“. Bojoval s depresemi a profesním nedoceněním jako novinář. Jeho první žena zemřela za nevyjasněných okolností na svatební cestě v Norsku. Druhé manželství skončilo krachem. Za svého poměrně krátkého, ale nesmírně činorodého života zanechal nesmazatelnou stopu v mnoha oblastech. Psal básně, prózu i dramata, pro děti i dospělé. Překládal z norštiny. Svými soudničkami pro Lidové noviny povýšil novinařinu na svého druhu umění. Byl vášnivým Sokolem, speleologem a znalcem argotu brněnského podsvětí. Založil tradici vánočních stromů na náměstí Svobody, dětský domov Dagmar, objevil pro Čechy Eskymo Welzla… Polozapomenuté osudy tohoto muže, od jehož smrti loni uplynulo devadesát let, a který fatálně spojil svůj život s Brnem a jeho okolím, připomene nejnovější inscenace v rámci volného cyklu Spílání Brnu.

Půvab kolemjdoucí ženy je obvykle přímo úměrný rychlosti její chůze.

Marcel Proust, Harold Pinter, Di Trevis: Hledání ztraceného času

Režie: J. A. Pitínský

Česká premiéra: 12. dubna 2019 v Mahenově divadle

 

Slavný román geniálního francouzského spisovatele a hypochondra Marcela Prousta vznikal s přestávkami čtrnáct let, dokončen nebyl nikdy. Autor se v něm pokusil zobrazit proměny francouzské společnosti na přelomu 19. a 20. století i její životní styl, pořídit velkolepou literární momentku jedné epochy složenou z množství každodenních příběhů těch, kdo ji žili a často bezděky tvořili.

Hledání ztraceného času – to je 7 svazků poeticky přesných záznamů, 4 215 marných a nekonečně krásných pokusů o zachycení uplývajícího času, více než 300 různých postav, které nás dodnes oslovují a vzrušují. Kniha o čase, při jejímž čtení na čas zapomenete. Dílo, které se nedá převést na jeviště. Anebo…?

V Mahenově divadle se o to v Česku vůbec poprvé pokusí básnivý režisér J. A. Pitínský. Opře se přitom nejen o Proustův román, ale také o jeho okouzlující adaptaci, kterou pro londýnské Royal National Theatre v roce 2000 vytvořili dramatik a nositel Nobelovy ceny za literaturu Harold Pinter a režisérka Di Trevis.

Člověk v provizoriu.

Ewald Palmetshofer podle Gerharta Hauptmanna: Před východem slunce

Režie: Thomas Zielinski. Česká premiéra: 17. května 2019 v divadle Reduta

Naše společnost se čím dál více drobí a propast mezi názorovými skupinami je čím dál hlubší. Proč a jak jsme se dostali do uzavřených bublin, ve kterých neslyšíme toho druhého? Kdo je levičák? Kdo je socialista a kdo fašista? Palmetshofer přebásnil klasické německé sociální drama Gerharta Hauptmanna z roku 1889 a na pozadí rodinné tragédie nechává svoje postavy promlouvat v tragikomických replikách o nepřekonatelných názorových rozdílech. „Jak dlouho myslíš, že se budeme ještě od sebe vzdalovat? Tak dlouho, že už se nebudeme slyšet, když budeme mluvit.“, takto mluví jedna z postav hry ke druhé. Dva hrdinové hry, kdysi bývalí spolubydlící ze studentské koleje a dobří přátelé, dnes názoroví antagonisté. Příběh, ve kterém vystupují tři ženy a čtyři muži, eskaluje právě setkáním bývalých spolužáků – dnes padesátníků. V rodině, kam návštěva přijde, rozvíří bouři, odkryje skryté rodinné peklo a odhalí, že celá generace zoufale hledá nějaký ideál, kterého se může chytit. Jenže se ukazuje, že každý žije sám, všichni přežívají v provizoriu a jistá je pouze smrt.

Uhrančivé osudy tří žen a jednoho století.

Alena Mornštajnová: Hana

Režie: Martin Glaser

Česká premiéra: 7. června 2019 v Mahenově divadle

 

Můžeme jedním rozhodnutím nevratně změnit život svůj i těch druhých? Máme život ve svých rukou nebo jsme jen bezmocnými loutkami ve hře osudu? O tom Hana ví své. Žije s břemenem viny, bojuje s vlastní hanou, protože cosi se vymklo a nelze to již vrátit zpět. Jen s tím žít. Ale jak? Přitom vše začíná úplně nevinně. Je zima roku 1954. Devítiletá Mira neuposlechne zákaz svých rodičů a jde s kamarády k řece jezdit na uvolněných ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí. Mira je potrestána: nedostane z oslavy maminčiných narozenin ani jeden žloutkový věneček. Z nepatrných příčin se však vyklubou velké následky, které spojí život Miry s životem podivínské tety Hany. Z podmanivého jobovského příběhu o tom, že ztratit lze v životě vše kromě lásky a vzájemného lidského porozumění, se ve strhujícím tempu vynořují osudy žen tří generací: Miry, její tety Hany a babičky Elsy. Ožívá bolest i utrpení, zrada a nenávist, ale také láska, lidskost a humor.

Příběh vychází ze skutečných událostí odehrávajících se ve Valašském Meziříčí. Hana je třetí knihou jedné z nejčtenějších českých autorek současnosti, vyšla v brněnském nakladatelství Host a stala se záhy literárním objevem roku 2017.

České snění

Přesahový projekt

V první polovině sezóny 2018/2019 bude pokračovat ojedinělý projekt České snění, který připravila činohra Národního divadla Brno k příležitosti oslav sta let od založení samostatné Československé republiky. I nadále nezůstane jen u divadla. Po premiéře hry Věra, napsané přímo pro Národní divadlo Brno, a promítání dokumentu Věra 68 za účasti režisérky Olgy Sommerové se můžete těšit na řadu dalších mezioborových průniků do české povahy: inspirativních setkání, vážných diskuzí i vtipných improvizací.

Cílem Českého snění přitom není nic menšího než poskytnout dráždivou platformu pro diskuzi o našich národních touhách a úzkostech, o tom, kým bychom jako Češi chtěli být a nejsme, kým bychom mohli být a jsme. Pro diskuzi, která snad volně vplyne do snění o společném a spojujícím snu – vizi. Zdá se totiž, že právě tu nyní jako národ bolestně postrádáme… Jak jinak si vysvětlit, že i navzdory růstu české ekonomiky, vyšším mzdám, zvětšování obytné plochy na osobu a dalším objektivním ukazatelům mezi námi nebují spokojenost a že naopak rostoucí počet Čechů hledí do budoucnosti s nedůvěrou a obavami? Nechte noční můry doma. Sněme spolu dál!

OPERA 2018/2019

 Bohové věční tamo nad oblaky s milostí shlížejte na tuto zem!

Bedřich Smetana: Libuše

Dirigent: Robert Kružík, Režie: Jiří Heřman

Scéna: Tomáš Rusín, Kostýmy: Zuzana Rusínová-Štefunková

Premiéra 7. září 2018, Brno-výstaviště v pavilonu P

Vznik samostatného československého státu patří k nejdůležitějším událostem našich dějin. K němu směřovaly snahy českých vlastenců a politiků po celé 19. století a podzim roku 1918 se stal jejich naplněním a začátkem nové éry našeho národa. Boj o českou státnost se stal neodmyslitelnou součástí umělecké tvorby a dal vzejít dílům, která se stala trvalým symbolem naší národní kultury. Takovým dílem je i slavnostní zpěvohra Libuše Bedřicha Smetany zachycující mýtus o bájné české kněžně. Bylo Smetanovým přáním, aby opera, která vrcholí velkolepou scénou věštby budoucnosti českého národa, byla dílem určeným k “zvláště památným dnům” a tak se i stalo. Na repertoár brněnské opery se mýtus o bájné české kněžně a zrození rodu Přemyslovců vrací téměř po čtyřiceti letech a slavnostní premiéra se odehraje v místech, jež za svou existenci vděčí právě vzniku samostatné republiky – na brněnském výstavišti. Režisér Jiří Heřman je umělcem, pro něhož jsou netradiční místa vyhledávanou výzvou, a že se rozlehlý pavilon P může změnit v jedinečný divadelní prostor, kde hlediště a jeviště splývá v jedno, dokázal už se svou inscenací Fausta a Markéty. Spolu s ním se na Libuši bude podílet scénograf Tomáš Rusín a kostýmní výtvarnice Zuzana Rusínová-Štefunková, osvědčený tandem z jedinečné inscenace opery Láska na dálku. V hlavních rolích Libuše a Přemysla se představí manželský pár Lucie a Jiří Hájkovi.

Příroda kolem mne opsala kruh, který nemohu překročit, sedím v něm a učím se milovat život.

Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky

Dirigent: Marko Ivanović, Režie: Jiří Heřman

Scéna: Dragan Stojčevski, Kostýmy: Alexandra Grusková, Choreografie: Jan Kodet

Premiéra 17. listopadu 2018 v Janáčkově divadle

 

Žádná opera není tak spojena s Brnem a jeho okolím jako Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky, proto nová inscenace, která zahájí slavnostně 6. ročník festivalu, bude dílem souboru Janáčkovy opery NdB. Do světa Janáčkových oper s ní poprvé vstoupí jeden z nejlepších českých režisérů Jiří Heřman. Každá Janáčkova opera je originálem a nejinak tomu je v případě Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský s tím zvířecím. Je lyrická a melodická, jiskří humorem, laskavým a trošku janáčkovsky pichlavým zároveň a zaujme zemitostí a laskavou životní filozofií o věčném koloběhu života. Na počátku příběhu o mazané lišce, bylo rozhodnutí brněnské redakce Lidových novin přinášet svým čtenářům kreslené obrázky s vtipným textem. Domácnost u Janáčků patřila k pravidelným čtenářům Lidových novin a skladatele kreslené příběhy zaujaly, ale z původních kapitol seriálu jich vybral jen deset. Těsnohlídkovo vyprávění končí svatbou Bystroušky a Zlatohřbítka. Janáček se však oproti původní předloze odhodlal k závažné změně a nechal hlavní postavu zemřít, neboť jako pravý dramatik cítil potřebu katarze. Skrze malou lištičku na konci opery nám však Janáček připomíná nekonečný koloběh života. V titulní roli Pavla Vykopalová a Jana Šrejma Kačírková, v roli Revírníka Svatopluk Sem a Jiří Sulženko.

Je důležitější, jak osud člověk přijímá, než to, jaký ten osud je.

Giuseppe Verdi: Don Carlos

Dirigent: Jaroslav Kyzlink, Režie: Martin Glaser

Scéna: Pavel Borák, Kostýmy: Markéta Sládečková

Premiéra 2. února 2019 v Janáčkově divadle

Politické intriky, náboženství a zakázaná láska – tak by se dalo ve stručnosti shrnout jedno z vrcholných děl italského mistra Giuseppe Verdiho Don Carlos. Dílo inspirované dramatem německého básníka F. Schillera bylo pro skladatele završením umělecké etapy směřování k uzavřenému dramatu nejvyšších divadelních kvalit. Don Carlos je často označováno jako velká opera, ale jeho centrem je mistrovsky propracované komorní drama několika lidí, kteří se ocitnou uprostřed politické hry ovládané mocí mimo jejich dosah. I když se volně inspiroval historickými událostmi jako u všech Verdiho vrcholných děl je historie pouze rámcovým pozadím a na prvním místě se ocitá nadčasový příběh, psychologická propracovanost postav a mistrovské hudební zachycení jejich nejhlubších emocionálních stavů, ať je to hluboce dojemná zpověď krále Filipa “Ella giammai m‘amò” či zoufalý výkřik princezny Eboli “O don fatale” nebo slavná árie Alžběty “Tu che le vanita”. Intimní části jsou ruku v ruce s velkolepými sborovými výstupy, jako je např. scéna autodafé, jež patří ve Verdiho tvorbě k těm nejpůsobivějším. V titulní roli italský tenorista Luciano Mastro spolu s Peterem Bergerem, roli Alžběty ztvární Pavla Vykopalová a Linda Ballová.

Sny přichází před úsvitem. 

Francis Poulenc: Lidský hlas / Bohuslav Martinů: Tři fragmenty z Juliette

Dirigent: Marko Ivanović, Režie: David Radok

Scéna: David Radok, Kostýmy: Zuzana Ježková. V koprodukci s Opera Göteborg. Premiéra 14. června 2019 v Janáčkově divadle.

Přivádí vás k šílenství vypadávající telefonní spojení? Představte si, že se to děje během hovoru s milencem, který se s vámi rozešel. Absurdní až surrealistická situace, kdy zoufalá ženy přemýšlí nad sebevraždou a zároveň je hovor neustále přerušován, tvoří obsah monodramatu Francise Poulenca Lidský hlas na základě hry Jeana Cocteau, který je první částí červnové premiéry na závěr sezony 2018/19. Režisér David Radok se na brněnské jeviště vrací po úspěšném večeru dvou jednoaktovek Modrovousův hrad/ Očekávání s projektem, kterým pokračuje ve zkoumání komplikovaných vztahů muže a ženy, skutečného i domnělého, kde je současnost konfrontována s reálnou i fiktivní minulostí a postavy se pohybují ve světě představ a snů. V druhé polovině večera zazní Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů. Tato surrealistická opera k takovému pojetí přímo směřuje a tři fragmenty, které skladatel vybral ze své opery Juliette a upravil přímo na původní francouzský text G. Neveuxa ještě pocit neskutečného a snového světa Michel a Juliette umocňují. Sopránový part v Lidském hlasu a titulní roli Juliette ztvární vynikající švédská sopranistka Kerstin Avemo, která pravidelně spolupracuje s předními evropskými domy, jako jsou např. Teatro Real Madrid nebo Královská opera Stockholm.

BALET 2018/2019

Romeo a Julie

Hudba: Sergej Prokofjev, Choreografie: Mário Radačovský, Režie: Martin Glaser

Scéna: Marek Hollý, Kostýmy: Alexandra Grusková

Premiéra: 8. března 2019 v Mahenově divadle. Uvádíme k 80. výročí brněnské světové premiéry

Prokofjevovo baletní drama Romeo a Julie mělo světovou premiéru v Národním divadle Brno v roce 1938 v choreografii legendy brněnského baletu Iva Váni Psoty. Málokterý baletní soubor se může pochlubit skutečností, že uvedl ve své historii ve světové premiéře dílo, které se stalo jedním z nejhranějších baletů na světě. Balet NdB takovýto titul má a právem i povinností patří k nejuváděnějším v jeho repertoáru, vždyť aktuální uvedení bude již sedmou premiérovou inscenací od roku 1938. Taneční zpracování Shakespearova dramatu je velmi oblíbené a mnozí proslulí choreografové vytvořili během století legendární inscenace hrané po celém světě dodnes. Důvod proč tomu tak je, lze hledat nejen ve věčně rezonujícím tématu tragické lásky, ale i v nádherné hudbě Sergeje Prokofjeva, která je považována za jeden z nejkrásnějších baletních opusů vůbec.

Naše nová inscenace je klasická ve svém obsahu. Je příběhem mládí, prvního vzplanutí a vášně. Příběhem o nebezpečí slepých ideálů, o souboji snu a reality, o tíze společenských konvencí a nesmrtelnosti touhy a lásky. Záměrem tvůrců je ale zpracovat předlohu do tanečně současného tvaru, aktuálního, rezonujícího se vkusem dnešního baletního diváka.

Labutí jezero

Hudba: Petr Iljič Čajkovskij, Choreografie: Robert Strajner podle M. Petipy a L. Ivanova

Scéna: Peter Horne, Kostýmy: Roman Šolc

Obnovená premiéra 19. února 2019 v Janáčkově divadle.

Neméně významnou událostí bude pro Balet NdB obnovená premiéra Čajkovského nesmrtelného titulu a zřejmě i nejslavnějšího baletu vůbec, Labutího jezera. A to na den přesně, kdy bylo Labutí jezero v Brně před sto lety uvedeno poprvé. Naše skvělá inscenace, jejímž autorem je choreograf Robert Strajner, se totiž po dvaceti letech na repertoáru dočká zcela nového výtvarného pojetí. Mimořádná finanční podpora na obnovu inscenací od našeho zřizovatele nám umožnila oslovit renomované výtvarníky a s jejich přispěním vám umocnit vaše zážitky z legendárního představení. Autorem kostýmů bude Roman Šolc, který s naším souborem spolupracuje již dvacet let a je jedním z nejvyhledávanějších návrhářů v českém tanečním světě. Scénu vytvoří vynikající anglický výtvarník Peter Horne, který se již v Brně uvedl nádhernou scénickou výpravou k baletu Louskáček. Inscenaci uvedeme v obnovené premiéře ke 100. výročí prvního provedení v NdB 19. února 2019 v Janáčkově divadle.

OFF programy

Open Air koncert – Biskupský dvůr

25. srpna – 2. září 2018

Baletní koncert v exkluzivním prostředí Biskupského dvora. Premiérový projekt galakoncertu s ukázkami z repertoáru pro milovníky klasického i současného baletu.

Dance Life Expo 2018

Tradiční účast Baletu NdB na již V. ročníku tanečního veletrhu na br¬něnském Výstavišti. Vystoupení sólistů na Galakoncertu divadel i na hlavní scéně veletrhu v pavilonu B s ukázkami repertoáru soubo¬ru. Po dobu konání veletrhu se konají marketingové akce na stánku Baletu NdB.

Balet NdB ve vile Tugendhat

Navázání na stejnojmenný projekt z předchozích sezon, kdy byli sólis¬té Baletu NdB exkluzivními hosty při různých akcích konaných v rámci kulturního programu vily Tugendhat.

Choreografický ateliér

Divadlo Reduta, 5. dubna 2019

Choreografické ateliéry či dílny nejsou v tanečním světě ničím novým. Jejich úkolem je podchytit talentované tanečníky a zajistit možnou budoucí taneční tvorbu. Balet NdB uvede již sedmý ročník těchto choreografických workshopů, do kterých se zapojí tanečníci souboru s touhou po vlastní autorské tvorbě.

Komentáře

Komentáře