Premiéry Městského divadla Brno v sezóně 2019 / 2020

V sezóně 2019/2020 připravuje Městské divadlo Brno celkem devět titulů, z toho čtyři ve světové premiéře.

Žebrácká opera

Autor: Václav Havel, režie: Hana Burešová

Žebrácká opera je právem považována za divácky nejpřitažlivější Havlovu hru. Její předlohou je již od 18. století oblíbená stejnojmenná hra Johna Gaye, která svého času inspirovala i světoznámou adaptaci B. Brechta a K. Weilla.

Dva šéfové konkurenčních zločineckých gangů Macheath s Peachumem a s nimi zkorumpovaný šéf policie Lockit zde bojují o moc nad londýnským podsvětím. Jedinečnost Havlovy adaptace tkví v důsledně nesentimentálním pohledu na mafiánské praktiky vůdců londýnského podsvětí (a potažmo i vůdců světa). Princip bezzásadovosti a lži je tu doveden ad absurdum: každý lže každému a každý každého zrazuje. Nikdo není tím, kým se zdá být. Téma je umocněno jazykem, který je v komickém rozporu s postavami: gauneři, zloději a prostitutky se vyjadřují vysoce kultivovaně, jako dokonalí gentlemani a zároveň odborníci na psychologii, sociologii, etiku; s neúprosnou logikou vrší argumenty pro svá stanoviska i pro případné změny těchto stanovisek, obratně manipulativně vysvětlují své podlé činy a svá selhání, čímž u diváků vyvolávají salvy smíchu i mrazivé zjištění dokonale fungujícího podvodu světa.

Pravda nevítězí, protože každý zde má tu svou, a i ta platí, jen když se to hodí. Idealismus je směšný a tam, kde za všech okolností vítězí pragmatický cynismus, musí zákonitě zemřít.

MAMMA MIA!

Autoři: Benny Andersson, Björn Ulvaeus, Catherine Johnson, režie: Petr Gazdík

Málokterý muzikál měl takový celosvětový ohlas, jako Mamma mia!, muzikál plný nesmrtelných hitů švédské skupiny ABBA. Patří do skupiny tzv. jukebox muzikálu, kdy se pro již existující písně vymyslí nový, originální příběh, do nějž se povětšinou známé hity zasadí. Autorce scénáře tohoto muzikálu Catherine Johnsonové se postup, který se ne vždy setkává s nadšeným přijetím, vyvedl znamenitě. Zkušená britská dramatička dokázala napsat zábavný strhující příběh, jehož jsou známé písně nedílnou a přirozenou součástí. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Od té doby se hrál doslova po celém světě a dočkal se i slavné filmové adaptace. V roce 2008 ve filmu Mamma mia! zazářila Meryl Streep, Pierce Brosnan, Colin Firth a další a z muzikálu se stal doslova fenomén. Není divu, že se v roce 2018 dočkal film „pokračování“. Nový film Mamma Mia! Here We Go Again vypráví o tom, co prvnímu dílu předcházelo.

Na podzim roku 2019 se tedy mohou brněnští diváci těšit na romantický příběh se svižnou komediální zápletkou, v níž se dvacetiletá Sophie snaží v den své svatby zjistit, kdo ze tří někdejších nápadníků její matky je její otec.

Santiniho jazyk

Světová premiéra

Autoři: Miloš Urban, Stanislav Slovák, Jan Šotkovský, režie: Stanislav Slovák

Miloš Urban je jednou z nejvýraznějších postav české porevoluční literatury. Městské divadlo Brno prvním českým divadlem, které získalo práva na dramatizaci jedné z Urbanových próz.

Jedná se o román Santiniho jazyk, mysteriózní příběh, který velmi umným způsobem propojuje thriller s mystikou. Reklamní kreativec Martin Urmann dostane ve své firmě nečekaný úkol: objevit univerzální větu, reklamní slogan, který by fungoval za všech okolností a dokázal prodat cokoli. Urmann uvěří – pod vlivem setkání s tajemnou dívkou, která čte v metru knihu o světcích, hvězdách a kostelích – že tuto větu lze najít jako zašifrovaný vzkaz v geniálních stavbách barokního architekta Jana Blažeje Santiniho. Netuší ovšem, že jeho pátrání bude lemováno bizarními vraždami, tajuplnými vzkazy z minulosti a prazvláštní milostnou zápletkou.

Pro nic za nic

Autor: Johann Nepomuk Nestroy, režie: Mikoláš Tyc

„Stvořitel chtěl jednou stvořit hru a splácal dohromady takový kus pod názvem „Láska“. Ohromný úspěch, nával u pokladny, vyprodaný sál. Úspěchem obluzený stvořitel napsal druhý díl – „Manželství“. A jak už to u takových seriálů bývá – propadák.“

Pokud má středoevropský prostor nějakého komediálního klasika, je jím nepochybně Johann Nepomuk Nestroy. Je to dáno především kvalitou jeho komedií nabitých mimořádnou divadelností, nápaditostí zápletek, umného snování všech komických omylů a nedorozumění a nebývale vytříbených dialogů, prošpikovaných proslulými nestroyovskými bonmoty („Ještě, že utápím svůj smutek ve víně, jinak bych mohl propadnout chlastu!“).

Protagonisty Nestroyovy komedie jsou kočovní herci Artur a Picl – první z nich se dostává do milostných eskapád, které ho nutí k nejrůznějším převlekům a intrikám, druhý to vše ironicky komentuje. Základním paradoxem této komedie je skutečnost, že lásce ústřední milostné dvojice zde vlastně nic nestojí v cestě. Artur miluje slečnu Emu Bušovou, aniž ví, že Ema je schovankou jeho strýčka, továrníka Truchlanta. A pan Truchlant se rozhodl, že Emu provdá – právě za Artura. Artur se ovšem mylně domnívá, že Truchlant si chce Emu vzít sám, a začne plánovat její únos…

Nestroy bravurně ovládá principy zápletkové komedie, dokáže je propojit se svébytnou poezií života kočovných herců, a zároveň si nad vším snaživým lidským hemžením udržuje lehounký nadhled, laskavý a pobavený zároveň.

Osudová komedie 

Světová premiéra

Autoři: Zdenek Merta, Stanislav Moša, režie: Stanislav Moša

Volná trilogie hudebního skladatele Zdenka Merty a libretisty a režiséra Stanislava Moši. Peklo, Očistec – a Ráj, příběh z blízké budoucnosti. Oba autoři stavěli vždy (kromě muzikálové féerie Sny svatojánských nocí) na svých originálních příbězích, které měly vždy jako hlavní téma lásku. A není tomu jinak ani v tomto příběhu, v němž svět ovládnou novodobé technologie zastoupené roboty a záhadná mimozemská civilizace, která je v našem světě orientovaná pouze oněmi roboty.

Hlavní lidskou postavou příběhu, který se odehrává čtyřicet let poté, co na naší zemi došlo k záhadné katastrofě a lidstvo se ve svém vývoji ocitlo celá staletí zpět, je Ruden, zestárlý muž, kdysi brilantní klavírní virtuóz, který se potkává s chlapcem, jenž v troskách města náhodou objeví funkční klavír. Chlapec, nesoucí jméno Malej, se do toho záhadného nástroje zamiluje a s nadšením (i s velkou Rudenovou pomocí) se na něj během svého dospívání naučí hrát. A není mezi mladými sám, kdo svůj talent zúročí v umění, jež nás lidi od nepaměti fascinuje. Malej je uhranut krásou a uměním mladinké tanečnice Oré. Jejich láska je však ve světě zničeném roboty a čím dál víc ovládaném mimozemskou civilizací, téměř nemožná.

Ztracený ráj

Světová premiéra

Autoři: John Milton, Dodo Gombár, režie: Dodo Gombár

Ztracený ráj je právem považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl historie. Jedná se o rozsáhlou, dvanáct knih čítající, epickou báseň anglického básníka Johna Miltona, který vytvořil dílo tázající se po kořenech lidského zla a hříchu. Stěžejní otázkou pak je, zda to, že člověk podléhá porušení domluvy a slibu, i když tuší fatální následky svého činu, je dána neustálou lidskou nespokojeností anebo je to jen lidský rozmar. Jedná se opět o tázání se po podstatě prvního lidského hříchu, který je označován také jako dědičný, jako jakýsi neblahý odkaz našich předků a dějin. Je vůbec možné, aby člověk moderního věku dokázal připustit ještě možnost ztišení, pokorného vhledu do svých vlastních selhání, ve kterých je možné najít cestu ke skutečnému štěstí?

Příběh odkazuje ke starozákonní knize Genesis, k vyhnání člověka z Ráje poté, co byla porušena smlouva, poté, co člověk naváděn pokušením, příslibem rozkoše a poznáním podlehne. Nemá i člověk dneška neustálou potřebu podléhat falešným hlasům, falešným výhodám, chvilkovému blahobytu, na úkor přirozené úmluvy se svým svědomím, se svými kořeny, nebo prostě jen se svým jasným a čistým přesvědčením o tom, co je dobré a co zlé? A na druhé straně, jak rozpoznat zlo, když je zahalené zlatým závojem, svůdným úsměvem, nebo okamžitým „polechtáním“ ega?

John Milton mluví jazykem plným metafor, v jeho vizích se to hemží obrazy pekla, ráje, padlých andělů, války o duši člověka…

Antonius a Kleopatra

Autor: William Shakespeare, režie: Stanislav Moša

„Vědělas, že nade mnou máš tak obrovskou moc / že stačí kývnout, a já navzdor bohům tě budu následovat. / Ty jsi věděla, že se ti vždycky ve všem podřídím / a že můj meč mi z rukou vypadne / ochablý láskou k tobě.“

Proslulý diktátor Julius Caesar je mrtev, mrtví jsou i jeho vrahové. Markus Antonius nyní vládne skupině obránců Říma. Na vrcholu moci je však jen do okamžiku, kdy musí odcestovat do Egypta, kde mocného vojevůdce zcela očaruje nebývalé kouzlo královny Kleopatry. V jejím loži najde Antonius lásku tak silnou, že již nemá chuť válčit ani vládnout. Jenže jeden z nejmocnějších mužů světa nemůže jen tak bez následků opustit meč i vladařské povinnosti. Antonia opouští jeho válečnická suverenita, chuť i rozhodnost k výkonu moci a vášeň, kterou cítí ke Kleopatře, vede oba milence nakonec do záhuby…

V jedné z nejsugestivnějších her Williama Shakespeara se střetává neřest se ctností, touha s povinností, povznášející láska s politickým pragmatismem. Láska se stává rozbuškou války a celé říše jsou obětovány pro milostnou vášeň. Shakespeare tento příběh o lásce a moci dokázal vyjádřit nádhernou poezií, která i po staletích bere dech svou krásou a intenzitou. Pro režiséra Stanislava Mošu se po Benátském kupci a Králi Learovi tato hra stává potřetí v krátké době příležitostí, jak na jevišti postihnout shakespearovské „velké divadlo světa“ v jeho protikladnosti i velkoleposti.

Grand hotel 

Česká premiéra

Autoři: Luther Davis, Robert Wright, George Forrest, Maury Yeston, režie: Stanislav Slovák

Stárnoucí primabalerína, která je na svém posledním turné a se panicky bojí neúspěchu u publika, se nečekaně zamiluje do mladšího muže.

Krásný, leč osamělý baron, který zoufale oddaluje osobní bankrot. Těžce nemocný židovský účetní, který touží strávit poslední dny života v luxusu. Pohledná sekretářka snící o kariéře v Hollywoodu. Nevyspalý recepční, netrpělivě očekávající narození syna. A skeptický lékař s těžkým zraněním z první světové války, který všechno to hemžení s vypravěčským nadhledem pozoruje. To je svět luxusního berlínského hotelu roku 1928, jak jej zachytila Vicki Baumová ve svém románu Lidé z hotelu (ve 30. letech na jeho motivy vznikl oscarový film). Svět, v kterém se prolíná láska a beznaděj, zrození i smrt, smích i slzy. Hotel jako místo, kde se protínají lidské osudy, kde cizí lidé žijí své radosti a smutky vedle sebe, se tak stává působivou metaforou našeho pobývání na tomto světě. To vše je doplněno retro melodiemi, vtahujícími diváky do světa Berlína 20. let.

Dílo čtveřice autorů je jedním z vrcholů broadwayského muzikálu 80. let – Grand Hotel se na Broadwayi hrál každodenně téměř tři roky, překročil magickou hranici 1000 repríz a byl nominován hned na dvanáct prestižních cen Tony, z nichž pět získal.

Devět křížů

Světová premiéra

Autoři: Robin Schenk, Petr Štěpán, Miroslav Ondra, režie: Petr Gazdík

Toto hudební dílo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu domů najde bezvládné tělo muže. Odveze ho domů a mladý cizinec – uherský koňský handlíř Luka – se za nějaký čas zotaví. Zamiluje se do statkářovy dcery Elišky, avšak otec nechce o vdavkách ani slyšet. Cizinec zaváže Elišku slibem věrnosti a odjíždí, aby v Uhrách prodal své statky a s penězi se vrátil pro svoji nevěstu. Čas však plyne a Luka se nevrací. Eliška tak podlehne naléhání otce a ostatních, aby se provdala za mlynářova syna. Ve svatební den se vrací Luka z Uher a brzy se dozví o chystané veselce. Šílený vztekem přísahá pomstu, kterou nakonec i vykoná, přičemž obětuje i svůj vlastní život. Na místě strašného zločinu vztyčí pak lidé devět křížů, aby tento příběh velké lásky a velké zášti nikdy z hlíny Vysočiny nevyvanul.

Je to skutečný příběh z historie? Nebo jen legenda o krvavé hrůze z dávnověku? Autorům nového muzikálu nejde ani tak o to podat přesnou historickou rekonstrukci možné události, která je doposud zahalena tajemstvím. Spíše se na základě velmi silného lidského příběhu chtějí zamyslet nad tématy, jako jsou lidská zaslepenost, nenávist k neznámému, strach z jinakosti. Akcentují sílu lidské pomluvy i to, jak veřejné mínění ovládá osudy lidí.

Melodie mladého brněnského skladatele Robina Schenka a silný příběh lásky a nenávisti podle Petra Štěpána a Miroslava Ondry seznámí diváky s legendou, která se vypráví kousek od Brna a ať už je pravdivá, nebo ne, stále je připomínána známými devíti kříži poblíž dálnice D1.

Komentáře

Komentáře