Sedmero havranů odlétá

muzikál Sedmero havranů

Mám na divadle slabost pro studentské a nadšenecké projekty. Sám jsem si jedním nedávno prošel a tudíž, když jsem se 6. října vypravil do Semaforu na “pražskou derniéru” muzikálovou adaptaci pohádky Boženy Němcové Sedmero havranů, byl jsem zdravě natěšen.

Už od prvních tónů jsem obdivoval hudbu Pavla Trojana Jr. Jeho hudba se totiž naprosto vymyká veškerému muzikálovému mainstreamu. Ba bez velkého váhání se “Havrani” dají nazvat operou, neboť se prakticky celé dílo nese na vlnách soudobé hudby (kéž by někdy vyšla koncertní verze s orchestrem), i když sympatické, skoro hitové odbočky se zde také najdou (árie Prince, a nebo havraních bratrů), nehrají však prim. Hudba nejen koresponduje s naprosto minimalistickou scénou, kterou v podstatě tvoří jedna velká krychle, ale zároveň dokáže docela dobře zakrýt drobné kostrbatosti v textech písní Terezy Karpianus.

Do toho nezastupitelný mladistvý elán všech zúčastněných a zkrátka nemůžete jinak, než držet mladému kolektivu palce. Havrani sice pomalu odlétají (ještě je čeká zájezdové představení – pozn. red.), ale rozhodně se budu těšit na budoucí projekty tohoto tvůrčího týmu a držet jim palce, neboť pokud někam posouvat muzikálové divadlo, proč se občas nevydat novou, třeba i mírně nesnadnou cestičkou?

pro O divadle Ondřej Doubrava

Komentáře

Komentáře