Každý má svou pravdu

Významný italský dramatik Luigi Pirandello, nositel Nobelovy ceny za literaturu, se v celém svém díle zabývá problematikou identity nebo vztahu skutečnosti a zdání, reality a fikce. Dnes již patří ke klasikům moderního dramatu a jeho komedie Každý má svou pravdu k jeho nejoblíbenějším a nejčastěji inscenovaným kusům. Jde o velmi radikální ukázku autorových úvah o skutečné identitě lidského individua a o rozdílu mezi identitou a maskou, kterou společnost přikazuje nasazovat. / V jeho oblíbené metafyzické komedii Každý má svou pravdu způsobí pan Ponza a paní Frolová velké pozdvižení na jednom maloměstě, v němž se ocitnou jako přistěhovalci (migranti ze Sicílie). Jejich příchod rozpoutá komedii, ale také příběh takřka detektivní. Neboť přirozenou lidskou vlastností je zvědavost. Pirandello ovšem obyvatele městečka nazývá dokonce tyrany, neboť se neostýchají přivlastnit si právo stát se morálními soudci a pana Ponzu a paní Frolovou podrobovat svým (kolektivním) rentgenovým očím. Ale mohou všechny ty oči vidět a pochopit jejich skutečný vnitřní svět?