Hru Midsummer (v doslovném překladu Letní slunovrat) napsal před sedmi lety skotský dramatik David Greig a zítra bude v české premiéře a překladu Jitky Sloupové uvedena v Divadle v Řeznické. Náš tým pod vedením režiséra Lukáše Pečenky ji dnes po třech měsících dozkoušel a my věříme, že úspěšně.
Příběh Heleny a Boba, na první pohled poněkud zoufalých pětatřicátníků, kteří se úplnou náhodou (?) potkají v předvečer svátku Svatého Jana a aniž by to kdokoli plánoval, prožijí spolu celý dost bizarní víkend. Nutno dodat, že naplno. Autor sám hru pro dva herce, ovšem s mnohem více postavami, vystavěl suverénně, nekompromisně, ale taky s velkým nadhledem a s láskou k lidem i se všemi jejich slabostmi. Coby tvůrci této inscenace jsme se ho snažili v tomto směru následovat.
Několik ženských rolí v čele s advokátkou Helenou střídá Jitka Ježková, v poslíčka edinburghského podsvětí Boba “a mnohé další” se proměňuje Ondřej Kavan. Princip vícerolí klade na herce vysoké nároky, neboť vyžaduje schopnost ponořit se i zachovat si odstup, využívá zkratku, komentář, ostré střihy a mnohdy stylizaci (pohybová spolupráce – Rostislav Šrom) . Hercům jde naproti funkční a minimalistická scéna výtvarnice Petry Krčmářové. Pozornější diváci v textu snadno odhalí, jaký význam má dominantní scénografický prvek – bílý rámeček polaroidové fotografie…
Jedním z pilířů inscenace je hudba, jejímž autorem je Gordon McIntyre. (Odtud také podtitul “play with songs” – český ekvivalent „hra se zpěvy“ je v našem kontextu poněkud zavádějící, proto je ponechán v originále a toto označení jsme přijali spíše jako výzvu: „hrajte (si) s písničkami“) Původní songy pro Řeznickou nově zaranžoval David Babka, který se coby kytarista ústřední dvojici stará o živý hudební doprovod, a zároveň je hercům třetím jevištním partnerem.
Řekla bych, že všichni milujeme vyprávění a předávání nejrůznějších životních příhod. V tomto ohledu si diváci Midsummeru přijdou na své, jelikož se jedná o sérii dramatických historek a komických situací, kterou propojují dva herci. Jsou to vypravěči, komedianti, “umělci v přesvědčování”… Vstupují do různých postav a zase z nich vystupují, komentují dění na jevišti i ve svých myslích a předkládají publiku příběh tak, že ho sami žijí. Právě teď a tady.
I když veškeré výchozí okolnosti příběhu nasvědčují tomu, že to celé bude pěkný průšvih, David Greig naznačuje, že vždycky je tu fantazie a především humor, který nám pomáhá zvládnout i velké průšvihy a sebetrapnější situace. Snad za to může magie noci svatojánské, možná alkohol, atmosféra promoklého Edinburghu nebo střet charakterů svérázných hlavních hrdinů, ale nakonec se věci přeci jen pohnou správným směrem. Midsummer neslibuje happyend. Nabízí naději. Drobné ujištění, že „změna je možná“ a nikdy na ni není pozdě. Co jiného bychom si taky v těchto šílených časech měli přát?
druhá premiéra: 26.11., prosincové reprízy: 3. a 16.12.
Srdečně Vás zve dramaturgyně inscenace.
