Přelet nad kukaččím hnízdem (Disk)

Přelet nad kukaččím hnízdem je první premiérou nové sezony v DISKu

Absolventský ročník studentů herectví Katedry činoherního divadla uvede jako svou první inscenaci Přelet nad kukaččím hnízdem dramatika Dala Wassermana. Dramatizace románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven je příběhem o nezpochybnitelnosti osobní svobody. V DISKu ji režíruje student režie činoherního divadla Vít Malota.

Jeviště DISKu se promění v oregonský psychiatrický ústav, kam jednoho dne vpadne uragán jménem Randle Patrick McMurphy – svobodomyslný chlapík, který se s ničím nepáře a nebojí se ozvat. A samozřejmě nehodlá klopit hlavu a dodržovat nějaká nesmyslná pravidla a nařízení. McMurphyho nespoutaná živelnost začne ostatní pacienty probouzet z dlouhodobé apatie a vracet jim chuť do života.

Režisér Vít Malota vytvořil společně s dramaturgyní Kateřinou Studenou pracovní tandem, který již několikrát se studenty tohoto ročníku spolupracoval. Přelet nad kukaččím hnízdem zvolili hned z několika důvodů: „Je s podivem, jak málo ztratila dramatizace Dala Wassermana a vůbec celá kniha Kena Keseye na aktuálnosti. Stěžejním tématem pro nás nebyla svoboda v tehdejší době představovaná hnutím hippies, svoboda nevázaná, protest proti pravidlům a tak podobně… Naopak to, co nejsilněji rezonuje se současností je nesvoboda v každém z nás. Uzavřené oddělení psychiatrické léčebny je plné lidí, kteří si sami a svobodně zvolili odchod ze společnosti, neboť vnější svět byl pro ně příliš rychlý, krutý, nesrozumitelný. Samotný akt vzdaní se osobní svobody, tedy získání klidu na úkor volnosti, rezonoval naší skupinou tak silně, že bylo jasné, jak osobně se nás tato otázka všech dotýká. Rozhodnou-li se lidé trpět pod tyranií raději, než aby museli nést za své činy následky, než aby byli sami pány svého osudu, upadá společnost pod jařmo populismu, instantních pravd a konformity. A obětování všeho pro nezpochybnitelnost osobní svobody, základního lidského práva, bylo, je a bude tématem pro všechny generace.“

Výraznou složkou celé inscenace jsou scénografie a kostýmy, které vytvořily kostýmní výtvarnice Alžběta Plachá a scénografka Zuzana Štěpančíková: „Pro scénografii nám připadalo důležité udržet jakousi podivnou atmosféru psychiatrických léčeben, kdy si člověk není jistý, zda je mu prostor příjemný, nebo ho děsí. Scéna je řešena spíše realisticky, o to víc kontrastně by měly působit Bromdenovy halucinace. Podstatná je také neustálá kontrola sestry Ratchedové, proto vznikla vyvýšená pozorovatelna.“

Kostýmy podtrhují klíčové téma inscenace, kterým je svoboda: „Pacienti v psychiatrické léčebně mají erární oblečení, které zde musí nosit. Sjednocuje je a vytváří z nich masu. Jelikož se s řádem a chodem léčebny smíří, oblečení přijmou a začnou si ho upravovat podle sebe. Personál v klasických nemocničních bílých uniformách působí mezi pacienty jako bílí neposkvrnění andělé. Tento řád odmítá McMurphy, ať už svým vzhledem, ale hlavně chováním,“ říká Alžběta Plachá.

 

Premiéra: 23. září 

Autor: Ken Kesey, překlad: Luděk Kárl, dramatizace: Dale Wasserman, režie: Vít Malota, dramaturgie: Kateřina Studená, scéna: Zuzana Štěpančíková, kostýmy: Alžběta Plachá, hudba: Haštal Hapka, produkce: Veronika Svobodová, Štěpán Piňos, Františka Jesenská, grafika: David Kuncl

Hrají: Tomáš Weisser, Stavros Pozidis, Martina Jindrová, Matylda Königová, Filip Jáša, Samuel Toman, Petr Kult, Petr Urban, Anežka Šťastná, Barbora Křupková, Petr Matyáš Cibulka, Jan Staněk, Bobeš Havelka

 

Ročník studentů činoherního divadla, který nyní uvádí svou první inscenaci v Divadle DISK, založil v roce 2019 soubor Distheatranz, který působí ve Studiu Švandova divadla na Smíchově. V současné době mohou diváci zhlédnout dvě jejich inscenace – Proces Franze Kafky a Nesnesitelně dlouhá objetí Ivana Vyrypajeva.

Galerie

 

 

Komentáře

Komentáře