Jako břitva

„Neštěstí se s ní k nám hrne. To je katastrofická ženská!“ … „Po nocích petroleje upaluje a ráno abych snad kafe vařil sám!“ … „Ty pohádky a všechny ty vymyšlenosti! Proč o tom píše? Ale třeba o českých dějinách. O tom by měla psát.“ … „Psaní, to není talent, to je disciplína. Začni už být dospělá, Boženo!“ „Láska! Takovou nikdo tady neznáte! Láska jako moře!!!“ / Zemitě poetická, vtipná hra je podložena autorčinou hlubokou znalostí života a díla výjimečné české spisovatelky, ale není životopisná, nelíčí životní příběh Boženy Němcové. Spíš se básnivými doteky přibližuje k tomu, co je v jejích osudech neuchopitelné. Co je vnitřní svoboda? Síla… odvaha… talent? Sobectví… drzost… naivita? Z jakých niterných vláken byla utkána mimořádná, složitá osobnost české ženy, jež překonala svou dobu nejen jako spisovatelka?