Svět je nám dnes otevřen, zato doma se už ani pořádně nevyznáme. Místo, na němž stojíme, má své dějiny. Dům, v němž hrajeme, má své fluidum, už si něco zažil jako i celá ulice a my nevíme, na co z toho třeba navazujeme. Takové otázky si klademe. / Inscenace objevně odkrývá genius loci Spálené 16, tj. nejen domu, kde Ypsilonka již dlouhá léta sídlí, ale i celé ulice. Kaleidoskopicky a v časových skocích se před divákem odvíjejí dějiny místa, jehož jedinečnosti inscenace vzdává hold. Centrem dění je funkcionalistický dům, palác Olympic z roku 1927 od Jaromíra Krejcara (hraje Martin Bohadlo), který se svou ženou, provokativní novinářkou Milenou Jesenskou (hraje Renata Rychlá) bydlel hned naproti v domě U zlaté kotvy, kde se scházela česká avantgarda a na návštěvy chodil F. X. Šalda. / Avšak v putování časem se inscenace noří do ještě větších hlubin, když se např. připomíná, že na místě Olympicu stál už dříve dům, kde žil a zemřel malíř Josef Mánes (hraje Kryštof Mende), anebo dětství prožila herečka Hana Kvapilová (hraje Barbora Skočdopolová), kterou zde učíval hrát na klavír Antonín Dvořák. Navíc hned vedle stával jiný dům, kde Jan Evangelista Purkyně (hraje Petr Vršek) založil první fyziologický ústav v Čechách a kde žil i se svým synem, malířem Karlem Purkyněm (hraje Jan Večeřa), oddaným přítelem Mánesa. Magii místa do toho podtrhuje dávná existence židovského hřbitova za zády Spálené, jak ve hře připomíná Arnošt Goldflam coby Samuel v rozhovoru s Karlem IV., který založil Nové Město, kam nechal přestěhovat ze Starého Města všechna hlučná řemesla, i proto se Spálená nejdříve jmenovala Kovářská, teprve až po požáru na začátku 16. stol. přejmenovaná, neb lehla popelem.
