Partneři portálu O divadle

Mecenáši

13. prosince 2025

Venae / Who’s gonna catch me if I fall… / Distant Instant (Národní divadlo Brno v Redutě)

Juniorský soubor Baletu NdB představí svoji čtvrtou premiéru, tentokrát za účasti mezinárodních choreografů

Národní divadlo Brno bude mít zítra v divadle Reduta premiéru projektu Venae / Who’s gonna catch me if I fall… / Distant Instant. Talentovaní tvůrci působící nejen u nás, ale i v Evropě, pro něj postavili dynamické choreografie na míru mladým tanečníkům.

V podání Baletu NdB 2 se divákům představí choreografie Glena Lambrechta, současného demisólisty Baletu NdB, a dvou bývalých členek Baletu NdB, Kristýny Kmentové a Caroliny Isach. Celým večerem budou provázet témata individuality a společného soužití se špetkou španělského temperamentu.

Glen Lambrecht, mladý tanečník a choreograf původem z Belgie, dal důraz na estetiku, díky čemuž vznikly ojedinělé kostýmy inspirované žílami v lidském těle, odtud název Venae. Zamýšlí se nad „kotvami“ norem a standardů, kterými nás společnost často svazuje a omezuje naši individualitu. Ten, kdo usiluje o to být sám sebou, se pak stává jakousi odchylkou od normálu. Hluboké pouto mezi přírodou a člověkem podtrhuje hudba Ezia Bossa, konkrétně jeho 2. symfonie Under the Tree‘s Voices, o které Glen Lambrecht říká: „Tak, jako kořeny stromů proudí život vzhůru do korun, jsou žíly kanálem života našich srdcí a tím i lidstva.”

Chybovat je lidské, kolikrát padneš, tolikrát musíš i vstát. Kolikrát to ale zvládneš, než ti dojdou síly? Kristýna Kmentová v současné době působí na nezávislé taneční scéně nejen jako choreografka, ale také jako tanečnice. Krása a utrpení mezilidských vztahů může pro nás být přítěží, ale také poučením. Padáš-li sám, taky sám vstáváš. Sami však být nemusíme, pokud si dovolíme přijmout druhé.

Závěrečná choreografie večera s názvem Distant Instant od rodačky z Valencie Caroliny Isach, obsáhne hravost, mládí, ale také napětí. Hlavní inspirací byla pro Carolinu myšlenka filozofa Zygmunta Baumana a jeho pojem „tekutá modernita“, která popisuje proměnlivé vztahy dnešní společnosti. Voda je všude kolem nás. Vše tvoří, mění a má různé formy, stejně tak jako lidská společnost.

Kapaliny se pohybují snadno. „Tečou“, „plynou“, „proudí“, „prosakují“; a na rozdíl od pevných látek je není snadné zastavit – obtékají překážky v cestě, jiné rozpouštějí nebo odnášejí s sebou, další prosáknou skrz ně. To jsou některé z důvodů, proč lze „kapalnost“ či „tekutost“ považovat za vhodné metafory pro zachycení povahy současné, v mnohém ohledu originální fáze dějin modernosti.                        

Premiéra: 1. března v divadle Reduta

Mohlo by vás zajímat

12. 12. 2025
Na českou scénu přichází nová hra finského dramatika Miki Myllyaha
12. 12. 2025
Meda, Werich, Marta, Forman, Baťa…
10. 12. 2025
Prokop Košař se ptá svého spolužáka Marka Nagla
9. 12. 2025
Přeložil jsem si hru, abych mohl režírovat spolužáky – naše prázdninová výzva jménem Toyer