Monstrum

Nezkušený učitel, žijící domněle spokojený život se svou ženou, ale zjevně frustrovaný ze svého předchozího zaměstnání a sám sebe, dostane na starost nepřizpůsobivého násilnického mladíka. Jsou sami dva ve třídě a svádí intenzivní boj slov, vůle a empatie. Vychovatel je chlapcova poslední možnost. Najde učitel způsob, jak najít cestu k vykořeněnému chlapci žijícímu po sebevraždě matky pouze s babičkou? Naučí se s ním komunikovat a nasměrovat ho nebo bude adolescent vyloučen ze školy natrvalo. A jsou ještě jiné cesty? / Prostě jsem zmatenej, víš jak? Babi říká, že nemám city. Ale tak to totálně neni. – Pamatuju si, jaký to bylo, než jsem se narodil. Pamatuju si, jak jsem se cejtil. / Aktuální a poutavý rozbor práce s autoritami, problematiky výchovy, odpovědnosti a hledání cest z vlastní zmatenosti v dospívání i dospělosti. Mladí lidé, především v pubertě nejsou problémem a zátěží, ale hledajícími “děti” s potřebami důvěry, lásky a bezpečí. Není snadné hledat východiska, ale upřímná a otevřená komunikace může zamezit, aby mezi námi, tak jako mezi postavami hry nebobtnalo ono klíčové monstrum. „Za to, co z vašich dětí vyrostlo, si můžete vy sami. [-] Děti, které na vás vytahují nože, jsou vaše děti. Vy jste je to naučili. Ne já. Já jim jen pomohl na nohy. [-] Můžete to svádět na mě, ale já představuju jen to, co žije v každém z vás. Stvořili jste mě vy sami. Jsem jen vaším odrazem.“ Charles Manson