Archiv autora

Bob Wilson, kultovní americký režisér, scénograf, vizionář a reformátor postmoderního divadla, není pražskému publiku neznámý. Diváci mají v čerstvé paměti jeho režie Káti Kabanové a Věci Makropulos v Národním divadle. Proto zřejmě nikoho nepřekvapí fakt, že nejnovější Wilsonova inscenace s názvem 1914 je divadlem výsostně vizuálním. Text a dramaturgie u něj hrály vždy spíše podružnou roli. Zajímá ho hudba, pohyb, lidské tělo, vesmír a filozofie bytí vůbec.

Předlohou pro novou inscenaci pražského Studia hrdinů se stala novela Krev Wälsungů od nositele Nobelovy ceny za literaturu – Thomase Manna. Dílo v době svého vzniku, tedy na začátku 20. století vyvolalo takové kontroverze, že se dočkalo publikace až po patnácti letech. Dnešní otrlé publikum ovšem snese leccos a to, co před sto lety vedlo k pobouření, dnes vede k filosofickému zamyšlení nad člověkem, jeho vztahem ke společnosti a k sobě samému.

Režisér Daniel Špinar si za deset let své profesionální kariéry vytvořil velice osobitý a lehce rozpoznatelný rukopis. Sám se netají tím, že některé postupy prostě na divadle rád používá, i když se třeba i opakuje. Zatím ale sklízí jeden úspěch za druhým, ohlasy na jeho tvorbu nešetří superlativy a skloňují především jeho originální smysl pro humor, technickou preciznost, logickou promyšlenost situací a zajímavou výtvarnou stylizaci. Jeho Hamlet ve Švandově divadle je přesně takový.

Dva vynikající herci (Richard Krajčo a David Švehlík) a jeden kriminální příběh jsou zárukou divácky úspěšné produkce. Zejména v součinnosti s prostředím letní scény Ungeltu na kouzelném Novém světě a rozvernou náladou prázdninových diváků. Snahu o filosofickou hloubku nebo vyšší umělecké ambice bychom asi v inscenaci Deštivých dnů hledali marně, minimalistická režie Janusze Klimszy je celkem pochopitelně postavena na hercích. Jejich tvůrčí nasazení a talent ovšem stačí k tomu, aby divák odcházel umělecky naplněn.

Spojenie tvorivých síl Jana Nebeského, Lucie Trmíkovej a Davida Prachařa sa už v minulosti ukázalo ako veľmi plodné. Ich autorské inscenácie Neúplný sen či NoD Quijote získali množstvo nominácií a divadelných ocenení, ako i ohlas kritiky a divákov. Inscenácia Kabaret Shakespeare má ambíciu i potenciál v tejto sérii úspechov pokračovať. Dekadentná estetika, vulgárnosť a explicitnosť na pozadí hrubozrnného intelektuálneho humoru a cynizmu – to sú kvality, z ktorých vie Nebeský vyťažiť maximum.