Partneři portálu O divadle

Mecenáši

6. prosince 2022

Bodyguard (Hudební divadlo Karlín)

“Ano, jsem z něj často unavený nebo opotřebovaný, protože emoce, které člověk prožívá na jevišti, si tělo vykládá jako pravdivé. Jen kolikrát já jsem zahrál, že umírám… a moje tělo se diví, že ještě žiju."

Bodyguard – muzikál z roku 2012 podle stejnojmenného filmového hitu z roku 1992 s Kevinem Costnerem a Whitney Houston v hlavních rolích, bude mít v Karlíně premiéru na jaře příštího roku.

Autoři libreta Alexander Dinelaris a scénárista Lawrence Kasdan zde dali, oproti filmu, více vyniknout hlavní ženské postavě Rachel Marron. Muzikál měl premiéru v Adelphi Theatre v londýnském West Endu 5. prosince 2012. Dodnes ho mohli vidět diváci téměř po celém světě – kromě Velké Británie i v Irsku, Monaku, Nizozemsku, Německu, Slovensku, Rakousku, Španělsku, USA, Kanadě, Číně, Jižní Koreji, Japonsku.

Diváci uvidí romantický příběh lásky mezi pěveckou hvězdou první velikosti a bývalým agentem tajné služby Frankem Farmerem, jejím osobním strážcem, a uslyší písně, které film proslavily. Kromě písní z filmového soundtracku jako jsou třeba „I Will Always Love You“ (cover verze původní písně Dolly Parton), „I Have Nothing“ nebo „I’m Every Woman“, i písně, které byly do divadelního muzikálu přidány. Za všechny například „One Moment In Time“, „I Wanna Dance With Somebody“, „Saving All My Love For You“.  

Hynek Čermák o svém bodyguardovi řekl: “Egon (Kulhánek, ředitel HDK) mi zavolal ve chvíli, kdy jsem si říkal, že už se na herectví asi vykašlu, že už mě to nebaví. Takže tahle nabídka byla asi restart, který potřebuju.”

V čem je pro Vás smysl herectví jako pro člověka, který by se uměl uživit i zabavit něčím jiným?

“Musí mě to bavit a musí to bavit diváky. Já jsem vlastně herectví začal dělat proto, že jsem miloval lidi jako Louis de Funes nebo Jean Paul Belmondo. Jako malej jsem na to koukal a říkal jsem si, že by mě strašně bavilo bavit lidi. Takže pokud mi tohle bude herectví splňovat… Tady mi nabídli práci v oboru, který já dělám a je to úplně něco jiného, než jsem doposud dělal a zase mě to posune dál.”

Co by se muselo stát, abyste herectví opravdu opustil? Jaký impuls by Vás idvedl od herectví někam jinam, a případně kam?

“Úplně si to vlastně představit nedovedu, moc nad tím nepřemýšlím. Já se v životě řídím heslem: “Až to přijde, já se podle toho zařídím.” Když byl covid, tak se nedalo hrát. Tak jsem dělal něco jiného. Dovedu si představit, že bych si pořídil penzion na horách, protože rád vařím, a tam bych se staral o lidi. A taky by mě to bavilo. Já jsem na jednu stranu samotář, ale když můžu pro někoho něco udělat, tak mě to vždycky baví.”

Dá se porovnat naplnění z tak rozdílných činností (herectví, fotografování, penzion na horách)?

“Každý, kdo dělá profesi, kterou má rád, se ji snaží dělat, jak nejlépe umí. A to je to, co mě baví a co je pro mě důležité. Dělat tu profesi, jak nejlépe umím – a když to někdo někde po mně nechce, tak to je ten důvod, proč odcházím. Já chci být tam, kde po mně lidi chtějí, abych svoji profesi dělal, jak nejlépe umím. Teď je to momentálně herectví.”

Jak se bráníte tomu, aby Vám emoce z hraní neopotřebovávaly duši?

“Ano, jsem z něj často unavený nebo opotřebovaný, protože emoce, které člověk prožívá na jevišti, si tělo vykládá jako pravdivé. Jen kolikrát já jsem zahrál, že umírám… a moje tělo se diví, že ještě žiju.
Jsou dvě možnosti. Buď máte duši tak širokou a silnou, že vás to dožene až ve sto letech. Anebo jste schopna s tou duší pracovat a umíte ji čistit. To je hrozně důležitá věc. Proto já třeba fotím holky. To je úplně jiná práce. Ony to ty holky nevědí, ale mě ta jejich nahota nabíjí.”

Řešíte si svoji duši s nějakým psychologem nebo jste natolik silný, že to zvládnete sám?

“Věřím v Boha.”

Překlad a texty písní: Adam Novák, režie: Antonín Procházka, choreografie: Ivana Hannichová, hudební nastudování: Martin Kumžák, sbormistr: Sára Bukovská, kostýmy: Michaela Horáčková Hořejší, scénograf: Martin Černý, světelný design: Pavel Dautovský, zvukový design: Petr Ackermann

Hrají: Eva Burešová / Tereza Mašková, Hynek Čermák, Dasha / Natália Hatalová, Oskar Hes / Denny Ratajský, Pavel Nečas / David Suchařípa, Richard Genzer, Filip Kaňkovský / Jan Sklenář, Tobias Freja / Jan Moulis

Premiéra: 23. března

Autorka myšlenky portálu O divadle, majitelka vydavatelství Thespis, které vydalo – s výjimkou Cimrmanů – prakticky všechna DVD s divadlem, která se kdy na českém trhu objevila a je dokonce tím subjektem, který jako první přišel s myšlenkou prodeje záznamu divadelního představení.

Mohlo by vás zajímat

29. 11. 2022
24. ročník festivalu ostravských činoherních divadel nabídne 11 inscenací – aneb od rychle stravitelného hamburgeru ke gurmánskému (divadelnímu) zážitku
24. 11. 2022
Divadlo Jiřího Myrona se stane dějištěm plesu požárníků s tombolou, volbou královny krásy i pořádným ohněm
22. 11. 2022
Noc divadel ve Státní opeře (dříve Německé divadlo, Divadlo 5. května a Smetanovo divadlo) nabídla divákům dva prohlídkové okruhy. Mohli tak vidět hlediště i zákulisí, šatny, kulisárny, mohli vstoupit do orchestřiště, zkušeben. A mohli vidět i technické zázemí, což bylo velmi zajímavé, protože divadlo, to je nejen umění, ale i světla, teplo, vzduchotechnika. Prostě provoz. […]
17. 11. 2022
„Raději být mrtvý bez krve, než zůstat naživu bez srdce.“