Výsměch tyranům opilým mocí, ale také varování před ničivou silou zfanatizované masy. Slavnou Chaplinovu satiru Diktátor uvádí poprvé v české divadelní adaptaci Městská divadla pražská v režii Martina Čičváka. V hlavní dvojroli antisemitského diktátora Adenoida Hynkela (alias Adolfa Hitlera) a chudého židovského holiče se představil Filip Březina.
Předzvěst děsivé ideologie tušil Charlie Chaplin již před začátkem války, kdy se zrodil i námět Diktátora. Ten byl založený na nesporné podobě Adolfa Hitlera s postavou tuláka z Chaplinových grotesek, která přímo vybízela k parodování. Svou kontroverzní komedii uvedl v USA do kin v roce 1940. Za války byl v okupované Evropě film zakázán, po válce se rychle stal celosvětovým komediálním triumfem a kasovním trhákem, v Německu se ale promítal až sedmnáct let po premiéře.
Inscenace Městských divadel pražských vychází velkou měrou z původního Chaplinova filmu.
Dramaturgyně Kristina Žantovská: „Divadelní adaptace filmové grotesky Charlie Chaplina Diktátor není žádná legrace. Když se podaří režisérovi najít vlastní divadelní řeč příběhu a přirozeně herce, který dvojroli diktátora a židovského holiče zvládne tak, aby mu byla přiznaná jeho herecká autonomie, může legrace teprve začít. Divadelní a filmový gag nemá moc společného. Filmový a divadelní čas není jeden a na jevišti se nedá kouzlit a zpřesňovat střihem, zkratkou a detailem. Najít neiluzivní vyjádření příběhu parodujícího Hitlera a jeho zrůdnou a současně komickou ekipáž, bylo skutečnou výzvou. Ideologie nacionalismu a žvásty o nadřazených rasách jsou pádným důvodem, proč se do příběhu pustit na divadle právě teď.“
„Zkoušení Diktátora pro mě bylo zatím nejintenzivnější a nejnáročnější, jaké jsem kdy zažil. Hrát takovouto dvojroli je obrovská výzva. Naučit se imitovat Chaplinova tuláka bylo nakonec vlastně jednodušší, než parodovat Adolfa Hitlera (Adenoida Hynkela), jelikož toho textu, který se vydává za němčinu, ale je jen obyčejnou hatmatilkou, tam je opravdu hodně. A možná to tak nevypadá, ale Hynkel je pohybově i fyzicky náročnější. Jsem vděčný za to, že jsem dostal tuto příležitost a jsem vděčný, že to bylo zrovna s tímto inscenačním týmem,“ komentuje svou náročnou dvojroli Filip Březina.
Martin Čičvák: Zápisky k Diktátorovi (březen 2021):
— a pak samozřejmě Hitlerova (Hynkelova) invaze do Evropy (ŐsteRáj), kterou je potřeba vyřešit i když na jevišti nemáme (resp. ani nechceme) popisnou pseudorealistickou armádu s tanky. Prostor zahlcený podvodními minami je velmi lákavý – dají se lehce instalovat a kompletně celé jeviště rázem promění v nebezpečné teritorium. Tam zazní jeho poslední monolog, kvůli kterému to vlastně celé inscenujeme – velké humanistické poselství v kosmu zaplaveném objekty (ne)nápadně připomínajícími Koronaviry. Invaze se tak stane hlubší metaforou a zranitelnou křehkost demokracie pocítíme o to intenzivněji. Filip při přechodu zaminovaným územím musí zaznamenat změnu, změnit způsob chůze a ctít především —
Našel jste v Chaplinovi něco inspirativního? Může dát herectví Charlieho Chaplina něco vaší generaci?
„Asi jsem se zamiloval do jednoduchosti, která je kouzelná. Vždyť Chaplin začal filmovat před více než sto lety! Dneska je všechno složité, složitě se točí. Na Chaplinovi mě fascinuje, jak málo mu stačilo, a to i slovně, aby něco sdělil. Směju se těm jeho fackovacím komediím. Jsem najednou dítě.“ (Teď už mám disciplínu – rozhovor)
Režie Martin Čičvák, dramaturgie: Kristina Žantovská, překlad: Halka Varhaníková, výprava: Georges Vafias, hudba: Ivan Acher
Hrají: Filip Březina, Ivana Uhlířová, Martin Donutil, Radim Kalvoda, Viktor Dvořák, Zdeněk Vencl, Sára Affašová, Jan Vlasák, Hanuš Bor, Tereza Krippnerová, Jan Jankovský, David Lajpert, František Balej, Marek Žinčák, Štěpán Hon / Matěj Diviš
Premiéra 14. 8. 2021 v šapitó Azyl78
