Partneři portálu O divadle

Mecenáši

22. května 2024

Fabian (Horácké divadlo Jihlava)

Známý neznámý Erich Kästner

Německý prozaik, básník, scénárista a satirik Erich Kästner (1899 – 1974) je u nás známý především jako autor úspěšných dětských knížek (Luisa a Lotka, Emil a detektivové). Jeho dílo je však neobyčejně bohaté a různorodé – byl také novinářem, fejetonistou a břitkým satirikem známým svou humornou společensky angažovanou poezií.  Jeho poezie je nesentimentální a nepatetická, ve své srozumitelnosti schopná navázat kontakt s nejprostším, literárně neškoleným obecenstvem. 

Kästnerova potřeba reagovat na aktuální dění z něj učinila autora skečů a šansonů pro kabarety, které v Německu ve 20. letech zažívaly svou slávu. Ostatně také po 2. světové válce, po vynucené dvanáctileté literární odmlce, Erich Kästner začal opět psát právě pro německé poválečné kabarety: „Satirik se nezajímá pouze o krátkodobé, ale o chronické aktuality. Jen ty spadají do jeho resortu. Jeho šlehy se podobají fotografickým momentkám jenom metodou. Ale jsou to obrazy nemoci. A kdo je nemocný? Není to okamžik, ani hodina, ani den, ale epocha.“

Veškerou svou tvorbou apeluje Kästner především na lidský rozum. Už v roce 1928 požadoval Bojový svaz žen zákaz Kästnerova díla, které podle jejich názoru ohrožovalo velkoněmeckou morálku a velkoněmecké ctnosti.  Za nacistické éry byl vyloučen ze svazu národních spisovatelů a 10. května 1933 na berlínském Operním náměstí byly jeho knihy, spolu s díly dalších spisovatelů (Heinricha Manna, E. M. Remarqua aj.), veřejně spáleny. Mezi nimi i jeho společensko-satirický román z roku 1931 Fabian.

Fabian s podtitulem Deník moralisty 

V roce 1931 napsal Kästner společenský satirický román Fabian, s podtitulem Deník moralisty. Původní autorem zamýšlený a nakladatelem neschválený název Cesta do záhuby měl být přesným vystižením autorova varování a výzvou k ostražitosti a osobní odpovědnosti v divoké a dekadentní době konce 20. let 20. století, kdy, jak píše v předmluvě: “Velká nezaměstnanost, duševní deprese, následující za depresí hospodářskou, touha ohlušit se, aktivita politických stran bez jakýchkoliv skrupulí, to vše byly příznaky bouře, blížící se krize. A nechybělo tu ani příšerné ticho před bouří – ochablost srdcí, podobající se epidemickému ochrnutí.”

Dramaturgyně Barbora Jandová: „Ve Fabianovi nacházíme tolik styčných bodů a témat s politickou a společenskou situací, kterou žijeme dnes… Věřím, že se ta Kästnerova a naše výpověď, téma ohrožení demokracie, bezskrupulóznosti a především téma osobní odpovědnosti podaří přenést z jeviště do hlediště.“ 

Jakub Fabian je jméno hlavního hrdiny stejnojmenného, skvěle napsaného románu o 22 kapitolách, i jeho divadelní dramatizace. Vystudovaný doktor filozofie a germanista pracuje v reklamě na cigarety, odkud je, navzdory své úspěšnosti a kreativitě, stejně propuštěn. Proplouvá jako němý pozorovatel nočními podniky, hospodami, uměleckými ateliéry a pofidérní společností hlavního města Berlína v době Výmarské republiky “zlatých” 20. let 20. století, v předvečer uchopení moci Adolfem Hitlerem. Na konci jedné epochy charakterizované úpadkem morálky a bezuzdnou dekadentní zábavou, která se nese ve stínu poválečné nicoty a s otazníky I vykřičníky nad dobou, která teprve přijde. Něžný ironik Fabian pouze přihlíží, kam se svět řítí… 

Režisér Martin Tichý: „Fabian je ironik a člověk, který v té době neumí chodit, neumí v tom plavat a možná ani nechce… Fabian je pasivní člen mlčící většiny, stejně jako někteří z nás marně hledá své místo ve světě, se kterým je v rozporu.“

Zatínco na německých jevištích se Fabian objevuje poměrně často jako klasický titul, na velké scéně Horáckého divadla bude mít svou českou premiéru. 

Barbora Jandová: „Od počátku bylo jasné, že s tímto námětem oslovíme právě Romana Sikoru, který patří mezi nejvýraznější současné dramatiky, s pověstí ironika s poněkud vzteklým humorem a osobním vnímáním divadla jako nástroje společensko-politické kritiky. Takže nejen abychom navázali na předchozí spolupráci při inscenaci Osudů dobrého vojáka Švejka, ale především kvůli předpokladu, že autor dramatizace Sikora bude autorovi společensko-kritického románu Kästnerovi rozumět.“

Autor dramatizace Roman Sikora: „Je to vlastně labutí píseň jedné demokracie. Ten román odkrývá obraz společnosti, v níž je úplně všechno jen zbožím, a tedy na prodej, včetně mezilidských vztahů. Společnosti, která je v hluboké depresi politické, ekonomické a psychické a do budoucnosti hledí s těmi nejhoršími představami, jako do území, kde nic dobrého nečeká. A tím vším probublávají známky nastupujícího nacismu deroucího se systematicky k moci. Je to zkrátka velmi podobné tomu, co my sami nyní prožíváme.“

Premiéra: 15. října

Detail inscenace:

Mohlo by vás zajímat

10. 5. 2024
Nadační fond Magdaleny Kožené připravuje nabitý program 8. ročníku celostátního festivalu ZUŠ Open
9. 5. 2024
Na jeviště Městského divadla Kladno míří další světový hit
2. 5. 2024
Ekologie, hledání identity, rozdělená společnost a rodinné vztahy. Dva tituly známé a dva neznámé. V sezóně 24/25 uvede Divadlo Petra Bezruče pod uměleckým vedením Jana Holce Ibsenovo drama Nepřítel lidu, adaptaci novely Viktora Dyka Krysař a v českých premiérách řecké drama Janise Mavritsakise Slepá skvrna a hru kanadského dramatika Jordana Tannahilla s názvem Pozdě příchozí. […]
27. 4. 2024
Petra Nesvačilová a Iva Pazderková poprvé spolu na jevišti