Partneři portálu O divadle

Mecenáši

21. března 2023

Havel a Dienstbier spolu (DFXŠ Liberec)

„Kdysi jsem Jiřímu Dienstbierovi slíbil, že až se naskytne vhodná příležitost, uvedu jeho hru na jevišti. Jsem tedy moc rád, že touto inscenací svůj slib plním.“

Po dlouhé době se na jeviště libereckého divadla vrací jeden z textů Václava Havla. Je to slavná Audience z roku 1975, dnes již téměř zlidovělá hra o disidentu Vaňkovi a jeho nadřízeném v pivovaru Sládkovi. Velmi absurdní dialog, který ve své prostotě a naivitě ukazuje na bizarnosti života v komunistické totalitní společnosti.

Vzhledem k tomu, že se jedná o hru jednoaktovou, bylo třeba ji pro inscenování doplnit o ještě jeden kratší titul. Liberecká dramaturgie nakonec zvolila méně známou aktovku Jiřího Dienstbiera Příjem, což je hra z roku 1984, kterou její autor dedikoval Václavu Havlovi „k prvnímu společnému roku na svobodě“. Dějově navazuje na Audienci, spisovatel Vaněk se tu setkává opět s užvaněným Sládkem, tentokrát v prostředí nápravného zařízení, jak komunisté pokrytecky nazývali vězení.

Místo piva, které teklo proudem v Audienci, se tu sice nalévají čaj a káva, ale diváci budou příjemně překvapeni, jak se Dienstbierovi podařilo „trefit“ obě známé postavy s jejich charakteristickými hláškami.

Režisérem aktovek je Břetislav Rychlík, který se s oběma autory osobně znal, byl jejich přítelem a pohyboval se s nimi v prostředí disentu. I pro něj je to velká výzva a také završení jednoho slibu: „Kdysi jsem Jiřímu Dienstbierovi slíbil, že až se naskytne vhodná příležitost, uvedu jeho hru na jevišti. Jsem tedy moc rád, že touto inscenací svůj slib plním.“

Dramaturg Jiří Janků: „Příprava inscenace byla velmi specifická. Abychom důkladně nasáli atmosféru konkrétních prostředí, navštívili jsme v rámci zkoušení svijanský pivovar i rýnovickou věznici. Důležitá byla také beseda s Františkem ‚Čuňasem‘ Stárkem, signatářem Charty 77, bývalým politickým vězněm a později i důstojníkem BIS. Ten nám na jedné ze zkoušek velmi barvitě a zasvěceně popsal život v komunistickém vězení a výrazně tak pomohl celému inscenačnímu týmu s interpretací textu.“

Součástí Rychlíkova inscenačního záměru byl také nápad vytvořit jakousi mezihru, která by obě aktovky propojila. Proto doplnil text o verše Ivana Martina Jirouse alias „Magora“. Jeho básně z vězeňského prostředí, které vyšly v samizdatu ve sbírce Labutí písně, jsou svérázným svědectvím doby a také intimním nahlédnutím do duše politického vězně.

Je jistě zajímavé, že první vydání této sbírky je velmi úzce spojeno právě s Libercem. Další z vězněných disidentů, Jiří Gruntorád, totiž propašoval Magorovy verše z valdického vězení, když jej převáželi k vazebnímu soudu právě do Liberce. Na chodbě před soudní místností je pak tajně předal Daně Němcové a to velmi originálním způsobem – jak přesně k tomu došlo, to už uvidí diváci v Malém divadle.

Detail inscenace v rubrice Kdo jste to viděl?

Mohlo by vás zajímat

6. 3. 2023
„Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý jsou na jevišti vždy výtečnými partnery, navíc spolu i v civilu sdílejí jednu domácnost. Jejich společná životní zkušenost i smysl pro humor tak dodává Happy Endu jeho originální a pravdivý punc.”
2. 3. 2023
Jedenáctý ročník mezinárodního setkání studentů vysokých uměleckých škol Gaudeamus Theatrum bude věnován objektovému divadlu
1. 3. 2023
Kopce, kiosek a 21 lidských osudů. Je dítě důvodem ke svatbě? Jak dobrou matkou může být matka nevlastní? Když ženská chce, může se chlap ubránit? A co dluhy? Co když je není z čeho splácet? Jeden rok v Habrůvce, ve vsi, ve které by nechtěl žít nikdo. Ale musí. Co řešíte u piva vy?
24. 2. 2023
Devátý ročník tanečního a divadelního festivalu přivítá návštěvníky poslední březnový víkend