Partneři portálu O divadle

Mecenáši

22. května 2024

Hoří, má panenko (Národní divadlo moravskoslezské)

Divadlo Jiřího Myrona se stane dějištěm plesu požárníků s tombolou, volbou královny krásy i pořádným ohněm

Film Hoří, má panenko (1967) přinesl před lety Miloši Formanovi mezinárodní úspěch a otevřel mu cestu k oscarové filmové dráze. Není snad nikdo, kdo by si nevzpomněl na rozkradenou tombolu, svéráznou volbu královny krásy nebo okřídlené hlášky členů sboru dobrovolných hasičů a jejich příbuzných.

Scénář trojice Ivan Passer, Jaroslav Papoušek a Miloš Forman teď převedl do divadelní podoby režisér Tomáš Svoboda. Ten již pro Národní divadlo moravskoslezské vytvořil neotřelou verzi Goldoniho Sluhy dvou pánů – jeho inscenace Goldoni po ostravsku má od loňské premiéry stále vyprodáno. Nyní přichází s divadelní adaptací kultovního filmu pro Divadla Jiřího Myrona – jeviště i hlediště se stávají dějištěm plesu požárníků a ples je tu jakousi hlavní postavou příběhu.

Při práci na komedii Hoří, má panenko vyšel Tomáš Svoboda z původního filmového scénáře. Provedl jen lehké úpravy a posunul děj do aktuální doby.  „Hlavní roli“ zde má hasičský bál a hraje doslova celé Divadlo Jiřího Myrona. Svoboda připsal některé postavy – například konferenciérů Izabely Vydrové a Jiřího Sedláčka nebo Miloše Formana. Účinkující vystupují až na výjimky pod svými vlastními jmény.

Režisér Svoboda zachoval laskavou poetiku formanovského pohledu na lidi: umí se s lidmi zasmát, ale nevysmívá se jim. Na jevišti se mísí, stejně jako ve filmu, herci s neherci.

Tomáš Svoboda: „Miloš Forman se nebál nudy, trapnosti a toužil po autenticitě – té jsem zůstal věrný. Obsadil jsem nejen členy činohry a souboru muzikálu Národního divadla moravskoslezského, ale taky spoustu neherců a rodinných příslušníků herců, kterým zůstala jejich vlastní jména. Divák by navíc měl mít pocit, že on sám je na plese a že by si mohl i zatančit. Chci zpřítomnit divákovi zážitek z divadla, které bude vtipné, zábavné a veskrze současné. Zároveň tam bude přítomna jakási metafora moci. Lidé (a to hlavně na plese) se moc snaží být důležití, důstojní, ale narážejí na limity, které jim do cesty kladou jejich povahy a často i míra jejich inteligence. A to by mohlo být zábavné. A pak jsou tam lidé, kteří chtějí být šťastní a chtějí se prostě bavit, a to by mohlo být veselé.“

Ples organizují a snaží se „shora“ řídit hasiči; v jejich prostoru (jakémsi velíně) nade všemi účastníky plesu se hraje, schůzuje, tančí. Tomáš Svoboda: „Uniformovaní lidé tu mají pocit, že vládnou mladým „civilistům“, i když to tak vlastně vůbec není. Vidím v tom určitou souvislost s dneškem, kdy vlastně opět vládnou lidé ve věku šedesát plus i lidé v uniformách a mladí lidé na to dost pasivním a rezignovaným způsobem koukají.“

Nechybí velkolepé obrazy plné desítek plesajících účastníků lidové zábavy, tanec i živá dechovka, která ale hraje i spoustu současných hitů. Přímo na scéně se točí pivo (a dají si i diváci!), stojí se tu fronty na záchod.

Detail inscenace:

Mohlo by vás zajímat

10. 5. 2024
Nadační fond Magdaleny Kožené připravuje nabitý program 8. ročníku celostátního festivalu ZUŠ Open
9. 5. 2024
Na jeviště Městského divadla Kladno míří další světový hit
2. 5. 2024
Ekologie, hledání identity, rozdělená společnost a rodinné vztahy. Dva tituly známé a dva neznámé. V sezóně 24/25 uvede Divadlo Petra Bezruče pod uměleckým vedením Jana Holce Ibsenovo drama Nepřítel lidu, adaptaci novely Viktora Dyka Krysař a v českých premiérách řecké drama Janise Mavritsakise Slepá skvrna a hru kanadského dramatika Jordana Tannahilla s názvem Pozdě příchozí. […]
27. 4. 2024
Petra Nesvačilová a Iva Pazderková poprvé spolu na jevišti