Don Juan se vrací z války

Je po válce: „Chleba není, sůl není, sádlo není – to je nějaký mír? … Tolik obětí, tolik utrpení – a to všechno jenom proto, aby bylo ještě hůř.“ / Z obchodů jsou zastavárny, z hotelů nevěstince, z domovů příbytky podnájemníků. Z inflačních zbohatlíků velkopodnikatelé a ministři. Z vdaných žen vdovy, z nevěst nevěstky, z mužů náhrobky. / Ale jeden muž se z války vrací. Je raněný a nemocný, ale dychtivý touhou najít dávnou lásku, kterou zradil. Kdysi mnoho miloval, klamal, ubližoval a opouštěl, teď se chce napravit. Hledá svou dívku v povědomém domě, ale ona už tam nebydlí. Hledá nádraží, ale vlaky nejezdí. Hledá svou milovanou, ale potkává jen její odlesky v jiných ženách, kterých už měl tolik. Ale i ty jsou jiné než tehdy. Svět se změnil a už nikdy nebude jako dřív. Jako před válkou, jako před zradou. Je třeba jít dál a dál…