Idiot

„Je mi dvacet sedm let, ale přece vím, že jsem jako dítě. (…) Já nechápu, jak člověk může jít kolem stromu a při pohledu na něj nepociťovat štěstí. Mluvit s jiným člověkem a nepociťovat štěstí z lásky k němu.“ / Spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij napsal čtyři zásadní romány: Zločin a trest, Idiot, Běsi a Bratři Karamazovi. Tato díla navždy proměnila podobu románů a zapsala se do zlatého fondu světové literatury jako ikonické tituly. Dostojevskij ukázal mistrovství v popisu lidských charakterů, kladl důraz na psychologickou hloubku postav i nadčasovost jejich osudů. Sugestivně popsal hraniční emoce, touhu po lásce a po životě zmítající nitrem lidí, dotkl se hlubokých otázek lidské víry. Rozhodli jsme se uvést titul Idiot, ve kterém kníže Myškin, křehká duše s dětskou nevinností, přichází do společnosti plné přetvářky a intrik. Je možné zůstat v dnešním světě skutečně dobrým člověkem? Dostojevského slavný román je existenciální výpovědí o střetu idealismu s realitou. Může čistá láska zvítězit nad vášní a společenskými konvencemi?