Maškarní ples

Maškarní ples Giuseppa Verdiho dokončený v roce 1858 je jeho v pořadí 23. operou z celkového počtu 28 a otevírá poslední šestici jeho vrcholných hudebních dramat. Námětem opery se stala, byť jen okrajově, historická událost – atentát na švédského krále Gustava III. v roce 1792. Nejedná se v žádném případě o operu ryze historicko-politickou. Hlavní osou je milostné vzplanutí krále Gustava III. k manželce jeho pobočníka. Spor zakázané lásky a odpovědnosti vůči nejbližšímu příteli i vladařským povinnostem vyústí přes sérii nedorozumění v tragický konec. Libreto nabídlo skladateli řadu kontrastních prostředí příběhu, kterou využil svými hudebně-dramatickými, divadelně působivými obrazy střídajícími intimní scény s velkým operním plátnem. Vražda skutečného krále Gustava III. se stala vzhledem k aktuální politické situaci v Evropě důvodem k cenzurním zásahům do díla. Nakonec byl děj přesazen ze Švédska do Ameriky. Z krále se stal bostonský guvernér, jména postav byla změněna na anglická a změnil se způsob provedení atentátu (ve Švédsku je král Gustav III. zavražděn pistolí, bostonský guvernér Richard nožem). Tak byla opera provedena při své světové premiéře v roce 1859 v Římě i v první sezóně Národního divadla moravskoslezského a tato verze zazní i ve sté prvé sezóně 2019/2020.