Diváky čeká jedinečná atmosféra, kompletní česká dirigentská špička v čele s Jakubem Hrůšou, Tomášem Hanusem, Tomášem Netopilem a Marko Ivanovićem, a již tradičně vynikající české i zahraniční soubory a interpreti, jako jsou Welsh National Opera, Grand Théâtre de Genève, Orchestre de la Suisse Romande, Pavel Haas Quartet, Josef Špaček, pěvecké hvězdy Corinne Winters, Nicky Spence, Tomasz Konieczny či Adam Plachetka. Nabitým festivalovým programem se tentokrát prolíná téma „Quo vadis“.
Slavnostní zahájení festivalu již tradičně patří souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Stejně jako v minulých ročnících půjde i v tomto případě o mimořádný projekt, který v průběhu jednoho večera spojí poprvé dvě Janáčkova vrcholná díla: operu Z mrtvého domu se scénickým ztvárněním Glagolské mše, v hudebním nastudování jednoho z nejlepších českých dirigentů Jakuba Hrůši a v režii Jiřího Heřmana.
Co k tomuto netradičnímu spojení vedlo, říká Jakub Hrůša: „Je tu určitá nedopovězenost závěru opery a také její délka, která umožňuje ještě další rozvinutí. I to, že skladby byly komponovány v blízkosti jedna druhé. Glagolská mše umožňuje vstup ženského světlého elementu, jak ve sboru, tak v sólových hlasech.“
Režisér Jiří Heřman dodává: „Janáček nás stejně jako Dostojevský vtahuje do psychiky lidí, kteří spáchali závažný čin, a lidí, kteří jsou ve věznici z politických důvodů či nedopatřením a musí se s životem věznice popasovat. Opeře dominují monology vězňů, kteří spáchali trestný čin kvůli ženě. Janáček zde odkrývá vrstvy mužského srdce, které bez ženy nemůže existovat, svět je pro něj ‚mrtvým domem‘ a nemusí to být jenom milenka, ale také matka jako u jedné z hlavních postav Aljeji či Gorjančikova, který zmiňuje v závěru opery sen o matce. Glagolská mše pro mne tyto dva světy opět propojuje a očišťuje.“
Diváci se mohou těšit na pěvecké obsazení, které dává prostor mladé generaci pěvců, ať to je Roman Hoza, Pavol Kubáň, Jarmila Balážová, která sklidila velký úspěch s rolí Varvary na letošním Salcburském festivalu, a samozřejmě vynikajícím českým i zahraničním pěvcům pravidelně spolupracujícím s brněnskou operou, jako jsou Kateřina Kněžíková, Peter Berger či Gianluca Zampieri. Velmi symbolické bude hostování ukrajinského tenoristy Eduarda Martynyuka, který ztvární roli Šapkina a tenorový part v Glagolské mši společně s Peterem Bergerem.
Z mrtvého domu
Hudba: Leoš Janáček, libreto opery: Leoš Janáček podle románu F. M. Dostojevského Zápisky z mrtvého domu, hudební nastudování: Jakub Hrůša, režie: Jiří Heřman, scéna: Tomáš Rusín, kostýmy: Zuzana Štefunková Rusínová, světelný design: Jiří Heřman, dramaturgie: Patricie Částková, sbormistři: Martin Buchta, Pavel Koňárek, choreografie: Jan Kodet
Účinkují: Roman Hoza, Gianluca Zampieri, Peter Berger, Pavol Kubáň, Jan Šťáva, Jarmila Balážová, Zbigniew Malak, Lukáš Bařák, Eduard Martynyuk, Vít Nosek, Petr Levíček, Tadeáš Hoza, Josef Škarka, Kornél Mikecz, David Nykl, Jana Hrochová, Vilém Cupák, Michal Heriban, Edit Antalová, Eva Novotná, Kateřina Kněžíková
Glagolská mše
soprán: Kateřina Kněžíková, alt: Jarmila Balážová / Jana Hrochová, tenor: Peter Berger / Eduard Martynyuk, bas: Jan Šťáva / Josef Škarka, sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, kompars
Premiéra 2. listopadu v Janáčkově divadle
Jakub Hrůša
je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. V minulosti stejnou pozici zastával i u londýnského Philharmonia Orchestra.
Je častým hostem nejproslulejších světových orchestrů. Mimořádně blízký vztah jej pojí s Vídeňskými i Berlínskými filharmoniky, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Mnichovskou filharmonií, orchestrem lipského Gewandhausu, drážďanskou Staatskapelle, orchestrem curyšské Tonhalle, luzernským festivalovým orchestrem, Orchestre de Paris, Filharmonickým orchestrem francouzského rozhlasu, NHK Symphony Orchestra a Mahlerovým komorním orchestrem.
Ve Spojených státech spolupracuje s Clevelandským orchestrem, Newyorskou filharmonií, Chicagskými symfoniky a Bostonským symfonickým orchestrem. Jako operní dirigent připravil představení pro Vídeňskou státní operu (Věc Makropulos), Royal Opera House, Covent Garden (Carmen), Opéra National de Paris (Rusalka a Veselá vdova) a Curyšskou operu (Věc Makropulos).
V sezoně 2021/2022 se vrátil do Royal Opera House k nastudování Wagnerova Lohengrina. Pro Salzburger Festspiele 2022 nastudoval Janáčkovu Káťu Kabanovou. Je rovněž pravidelným hostem na festivalu v Glyndebourne, kde nastudoval opery Vanessa, Příhody lišky Bystroušky, Sen noci svatojánské, Carmen, Utahování šroubu, Don Giovanni a La bohème a tři roky působil v roli hudebního ředitele projektu Glyndebourne On Tour.
V roce 2021 obdržela deska s houslovými koncerty Martinů a Bartóka, kterou natočil s Bamberskými symfoniky a Frankem Peterem Zimmermannem (vydavatelství BIS), nominaci na Gramophone Award.
V témže roce byla jeho nahrávka Dvořákova Houslového koncertu se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu a Augustinem Hadelichem nominována na cenu Grammy.
V roce 2020 získaly dvě jeho desky – klavírní koncerty Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů s Ivo Kahánkem (Supraphon) a opera Vanessa z Glyndebourneského festivalu (Opus Arte) – ocenění BBC Music Magazine Award.
K jeho dalším deskám patří Dvořákovy a Brahmsovy symfonie s Bamberskými symfoniky (Tudor), Sukův Asrael se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu (BR Klassik) a Dvořákova Requiem a Te Deum s Českou filharmonií (Decca).
Jakub Hrůša studoval dirigování na Akademii múzických umění v Praze, mimo jiné u Jiřího Bělohlávka. Momentálně je prezidentem sdružení International Martinů Circle a Společnosti Antonína Dvořáka. Stal se prvním držitelem Ceny Sira Charlese Mackerrase. V roce 2020 od Akademie klasické hudby převzal Cenu Antonína Dvořáka a spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu.
Od sezony 2025/26 se stane hudebním ředitelem Royal Opera House, Covent Garden.
