Partneři portálu O divadle

Mecenáši

24. dubna 2024

Legendy z Mlžných hor (Divadlo F.X.Šaldy)

„Ten strach a pochybnosti na cestě do neznáma jsme během psaní pocítili mnohokrát. Vyvrcholil ovšem ve chvíli, kdy jsme hotový scénář odevzdali skladateli Janu Kučerovi a napjatě čekali, jestli se vydá hledat čarovný klíč s námi... prostě jestli ten neobvyklý tvar půjde zhudebnit! Když jsme pak naši Legendu poprvé poslouchali, žasli jsme, jak citlivě pochopil a vystihl celý příběh, jednotlivé situace a každé hnutí v duši našich postav. To byl první velký zázrak na naší cestě.“

Po mnoha letech se zrodil v libereckém Divadle F. X. Šaldy projekt, který propojí všechny tři zdejší soubory. Opera, balet i činohra připravily společnou inscenaci Legenda z Mlžných hor. Jedná se o zcela nový pohádkový fantasy příběh o hledání kouzla proti strachu, který rozdělil tři národy natolik, že ztratily schopnost žít spolu v jedné zemi.

Jde ojedinělý počin, který se vymyká divadelním standardům. Již od prvních zkoušek probíhalo vše úplně jinak než při práci na jakékoli běžné inscenaci. Zahájení zkoušení proběhlo v hledišti Šaldova divadla, protože nikam jinam by se všichni účinkující a inscenační tým nevešli.

Původní nápad vedoucí ke vzniku celého projektu se zrodil v hlavě šéfky činohry a režisérky Kateřiny Duškové: „Miluji náš divadelní dům plný zázraků, nabitý až po střechu tvůrčími osobnostmi, které se vyjadřují po svém. Fascinuje mě ta úžasná energie, která z nich ze všech vyzařuje. Toužila jsem našim divákům zprostředkovat všechno, s čím se denně setkávám na našich chodbách – hudbu, zpěv, tanec a herce ruku v ruce s kouzly a zázraky, na které nesmíme přestávat věřit.“

Záměr se začal postupně zhmotňovat. Dramaturgové začali hledat text, který by dal rovnoměrně vyniknout všem souborům, ovšem záhy zjistili, že takový scénář prostě neexistuje a bude třeba jej napsat.  

Jiří Janků, dramaturg a spoluautor scénáře: „Jedna z prvních věcí, která nás napadla, bylo obrátit se k žánru fantasy. Jednak je poměrně oblíbený, a především dává šanci propojit hudbu, tanec i slovo do smysluplného tvaru. Chtěli jsme vytvořit alegorii dnešního neklidného světa, který má spoustu trápení a starostí a potřebuje nějakou naději, lék… Velkým inspiračním zdrojem nám pak byla nádherná krajina Jizerských hor, a tak jsme právě sem celý náš fantasy příběh zasadili. Sice jsme je zástupně nazvali Mlžnými horami, ale věříme, že libereckým divákům budou díky tomu kořeny toho příběhu velmi blízké.

Spoluautorka libreta a dramaturgyně projektu Lenka Chválová do práce vstupovala s velkými obavami. „Ten strach a pochybnosti na cestě do neznáma jsme během psaní pocítili mnohokrát. Vyvrcholil ovšem ve chvíli, kdy jsme hotový scénář odevzdali skladateli Janu Kučerovi a napjatě čekali, jestli se vydá hledat čarovný klíč s námi… prostě jestli ten neobvyklý tvar půjde zhudebnit! Když jsme pak naši Legendu poprvé poslouchali, žasli jsme, jak citlivě pochopil a vystihl celý příběh, jednotlivé situace a každé hnutí v duši našich postav. To byl první velký zázrak na naší cestě.“

Autor hudby Jan Kučera: „Při našich pracovních schůzkách jsme si ujasnili, kde potřebujeme hudbu dramatickou a kde například lyrickou. Takový dramaturgický plán mi ohromně pomohl při uchopení celé formy tak, aby byl příběh pro diváka srozumitelný a neztratil tah. Snažil jsem se vytvořit výrazná hudební témata, ta látka je v podstatě pohádková a sluší jí v dobrém slova smyslu nekomplikovanost. Byla zde představa rodinného představení, tomu tedy odpovídá i zpracování písní, árií či baletních čísel. Mou snahou pak bylo využít všech barev symfonického orchestru.“

Text začal vznikat v době tvrdého lockdownu, kdy jsme se všichni potýkali především se strachem – z nemoci, z budoucnosti, se strachem o své blízké. Byl to strach paralyzující, strach z neznámého, strach, se kterým se musíme vyrovnávat stále znovu a znovu, ať je nám pět nebo padesát. Proto se boj se strachem stal stěžejním tématem inscenace. Příběh není nikterak složitý, ústředními hrdiny jsou tři sourozenci – děti, které přicházejí o rodiče a prchají z bezpečného světa lidí a vydávají se do neznáma hledat mámu a tátu. Svět lidí řídí lehce totalitně-populistický Starosta a jeho mocná Dáma. Děti procházejí bouří na hřebenech hor a objevují cizí světy dávných sousedů – Ušatých, kteří nemluví, ale pouze zpívají a Divokých, kteří se vyjadřují pouze pohybem. Na své cestě čelí strachu, pochybám i nutkání vrátit se do bezpečí, najdou dětské kamarády z rodu Ušatých a společně pak pokračují dále. Nevzdávají se a jejich cesta za rodiči se mění v cestu za svobodu celé populace Mlžných hor. Setkávají se s řadou zvláštních bytostí a odemykají mnohé zapovězené dveře, aby nakonec našly odpověď pro všechny trpící a zázračný lék na každou duši.

Detail inscenace:

Mohlo by vás zajímat

16. 4. 2024
Mohl by se Adolf Hitler prosadit v dnešní době? Měl by v současnosti šanci uspět se svými názory?
19. 3. 2024
Švandovo divadlo uvede komorní hru Martiny Kinské o nevšední umělecké trojici
12. 3. 2024
„Budoucnost ještě nikdo nenapsal, budoucnost ještě nikdo nevytesal do kamene, budoucnost je otevřená. Jak byste chtěli žít vy?“ (Městská divadla pražská uvedou v Komedii první českou adaptaci románu Aldouse Huxleyho Krásný nový svět.)
1. 3. 2024
Smetanovský operní cyklus Ostrava 2024 nebo balet Rapsodie Bohemia