Partneři portálu O divadle

Mecenáši

27. listopadu 2022

Loučení Kouzelného cirkusu

Derniéra a oslava ikonické inscenace, která byla na repertoáru 45 let

Ve středu 28. září, symbolicky v Den české státnosti, se na Nové scéně naposledy odehraje inscenace Kouzelný cirkus. V žánru tanečního i nonverbálního divadla byl Kouzelný cirkus nejdéle bez přestávky uváděnou inscenací na světě. Odehráno bylo téměř 6 500 repríz, v hlavních rolích se vystřídalo 22 Veselých klaunů, 25 Smutných klaunů, 25 Svůdců, 33 Venuší…

Laterna magika vzdává hold této legendě oslavnou derniérou. A nutno říci, že to není loučení definitivní. Kouzelný cirkus se totiž přenáší do nové podoby, do online prostoru a budou ho moci zhlédnout i další a další generace po celém světě. Zároveň bude již od 26. září na náměstí Václava Havla možnost zhlédnout výstavu, která přibližuje význam inscenace.

Poetický příběh o putování dvou klaunů měl premiéru 15. dubna 1977 v Paláci Adria, tehdejším pražském sídle Laterny magiky. Tvůrci v čele s režisérem Evaldem Schormem a scénografem Josefem Svobodou vytvořili plnohodnotně multimediální i multižánrovou inscenaci. Jako snad žádná jiná přinesla právě ona v době své premiéry nejvyváženější směs žánrů a stylů: byl tu film, balet i moderní tanec, pantomima, černé divadlo i náznak divadla loutkového.

Světový úspěch tohoto divadelního unikátu překvapil. Nikdo ale netušil, že se Kouzelný cirkus bude hrát ještě dalších pětačtyřicet let, od roku 1983 na Nové scéně. V době svého vzniku přinesl Kouzelný cirkus hlubokou i hravou divadelní symboliku. Téměř půl století inspiroval další a další tvůrce. V očích dospělých otvírala inscenace svět fantazie, v očích dětí rozsvěcovala radost.

Umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry: “Rád bych u příležitosti derniéry této legendární inscenace poděkoval všem, co se na Kouzelném cirkusu kdy podíleli. Byla to vždy inscenace, která stála nejen na silné umělecké a tvůrčí výpovědi, ale také na lidech. Věřím, že tvůrčí odkaz Kouzelného cirkusu bude v Laterně magice pokračovat.”

Výtvarnice Šárka Hejnová (dcera Josefa Svobody): „Máme velkou radost, že se z Kouzelného cirkusu stala ikonická inscenace. Rádi bychom u příležitosti derniéry oslavili tvůrce, kteří na díle spolupracovali, a přejeme Laterně magice, aby se jí dařilo tvořit stejně výrazná díla v multižánrovém duchu. Tatínek by si určitě přál, aby se jeho odkaz rozvíjel v současném umění dál v nových formách, které dnes divadlo i technika umožnují.”

Tvůrčí tým

Půvab Kouzelného cirkusu snad spočívá v jeho jedinečné poetice a nadčasovém tématu věčného hledání a touze po kráse, v okouzlující projekci, humorných scénkách i tanci, který vznikal původně pod vedením hned pěti choreografů, z nichž hlavním byl Karel Vrtiška. Rozhodně ale stojí na práci a spolupráci vizionářů té doby – na magické scénografii Josefa Svobody, která vás katapultuje do světa iluze, na snivé hudbě Oldřicha Františka Korteho i na metaforických kostýmech výtvarníka Zdenka Seydla, hravosti černého divadla Jiřího Srnce i groteskní loutkohře Jana Švankmajera. Všichni tito umělci věnovali Kouzelnému cirkusu lehkost i hloubku, radost i smutek.

Ojedinělá technologie

V inscenaci Kouzelný cirkus byla dovedena k dokonalosti základní a v průběhu 60. let také jediná plně využívaná technologie Laterny magiky, tedy kombinace tanečně-herecké akce na scéně a velkoplošné filmové projekce, obvykle na tři plátna nebo přesně vymezené, ohraničené projekční plochy, ekrany.
V Kouzelném cirkuse je ale prostor jiný, plocha je celistvá, vytváří iluzi téměř 3D obrazu a navozuje divákovi pocit, že do cirkusu skutečně vstoupil. Prostorového efektu je zde dosaženo spojením obrazu ze tří samostatných filmových pásů, které dohromady vytvářejí neobyčejně široké panorama.

Symbolický význam postav

Klauni, Venuše i Svůdce sice jednají jako dramatické postavy, ale jsou to postavy symbolické a jejich podvojnost je něčím, s čím se musí interpreti sžít. Hrají a tančí jejich společný příběh, drama, ale zároveň musí mít na paměti, že nejde o drama individuálních osudů, ale že tančí podobenství.
Ne, tyto postavy nemají minulost – nejsou to lidé. Klauni přicházejí na svět ze dvou vajíček, Svůdce se vyloupl z proudu lávy hned ve svém neposkvrněném obleku a cylindru jako kouzelník. A Venuše – tu oživil on sám, povolal ji k životu z Boticelliho obrazu a její vor obývají múzy.

Poslední reprízy: 26. a 27. září
Derniéra: 28. září
Výstava Kouzelný cirkus: od 26. září

Děkovačka na derniéře
Jan Burian, Radim Vizváry – úvodní slovo na derniéře

Výstava na Náměstí Václava Havla

Laterna magika vzdává hold tomuto uměleckému dílu. Kvalitní záznam inscenace bude umístěn na webových stránkách Laterny magiky, a budou ho tak moci zhlédnout další generace i celý svět. Záznam byl pořízen na sklonku roku 2020, a zachycuje tak jedno z aktuálních obsazení inscenace. Laterna magika zároveň připravila výstavu, která mapuje vznik a význam inscenace. Od 26. září bude k vidění na náměstí Václava Havla a její online verze rovněž na webu Národního divadla.

Mohlo by vás zajímat

24. 11. 2022
Divadlo Jiřího Myrona se stane dějištěm plesu požárníků s tombolou, volbou královny krásy i pořádným ohněm
22. 11. 2022
Noc divadel ve Státní opeře (dříve Německé divadlo, Divadlo 5. května a Smetanovo divadlo) nabídla divákům dva prohlídkové okruhy. Mohli tak vidět hlediště i zákulisí, šatny, kulisárny, mohli vstoupit do orchestřiště, zkušeben. A mohli vidět i technické zázemí, což bylo velmi zajímavé, protože divadlo, to je nejen umění, ale i světla, teplo, vzduchotechnika. Prostě provoz. […]
17. 11. 2022
„Raději být mrtvý bez krve, než zůstat naživu bez srdce.“
10. 11. 2022
Šach Mat / Carmen – dynamická inscenace složené ze dvou baletních příběhů. Komponovaný večer v režii a choreografii šéfky souboru Mariky Mikanové nabídne emotivní pohled na lidskou existenci a její rozmanitost