V nouzi poznáš přítele – to je název nové výstavy v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Připomíná vzájemnou pomoc a oporu, kterou si osobnosti z okruhu Karla Čapka poskytovaly v pohnutých chvílích svých životů, v době krizí postihujících českou společnost od 30. do 70. let minulého století.
Výstava vyprávějící i o nelehkém zabydlování bývalých pátečníků v Americe, začíná 2. dubna a bude otevřena minimálně do poloviny září 2022. „Spolu s výstavou odstartujeme i dlouhodobý projekt s názvem Sběratelské perličky na Strži. Půjde o příběhy originálních dotýkaných předmětů – dopisů, dokumentů či jiných pozoruhodných věcí po Čapkovi a dalších pátečnících. Každý měsíc tak u nás objevíte něco nového,“ zve do Památníku jeho ředitel Zdeněk Vacek. Výstava ukáže některé méně známé dokumenty, fotografie, korespondenci a další zajímavosti. Všechny dokládají potřebu lidské sounáležitosti a vzájemné pomoci ve zlých časech.
Návštěvníci tak uvidí například dopisy Josefa Čapka a Ferdinanda Peroutky z koncentračních táborů nebo úplně poslední slovo, které Peroutka v životě napsal. V prosklené knihovně po Čapkově manželce Olze Scheinpflugové se objeví mimo jiné originální Peroutkovy šachy, jež rád hrával s přáteli. A chybět nebude ani hollywoodský dotazník Huga Haase.
Osudy slovem i obrazem
Z obrazové části výstavy zaujmou třeba bezstarostné snímky Čapka a jeho přátel ze společných setkání na Strži, Osově či v Praze. Anebo válečné a poválečné fotografie z Čech i Ameriky. Pozornost si zaslouží i plechová krabice s desítkami původních barevných diapozitivů manželů Ferdinanda a Slávky Peroutkových, zachycujících je s přáteli v newyorském bytě nebo na chatě u Rangeley a Lost Lake. K vidění bude také Peroutkova fotografie s Jiřím Voskovcem nebo pohlednice od Adiny Mandlové.
Zdeněk Vacek: „Výstava s podtitulem Ze zlomeného srdce Evropy do „amerického snu“ ukazuje osudové okamžiky v životě Karla Čapka a jeho přátel prostřednictvím málokdy vystavovaných originálů, poutavých obrazových materiálů i čtivých textů.“
K těm nejtěžším chvílím patřila zejména Mnichovská dohoda, Čapkovo umírání v prosinci 1938, nacistická okupace i vynucená emigrace osobností židovského původu, které měly k Čapkovi blízko. K nejznámějším z nich se řadil například herec Hugo Haas či lékař a mecenáš umění Karel Steinbach, kteří se rozhodli pro odchod do Spojených států. Návštěvníci se dále dozvědí o věznění Ferdinanda Peroutky za druhé světové války nebo o snaze nakladatele Julia Fürtha pomoci s útěkem z Protektorátu židovskému autorovi Karlu Poláčkovi. Expozice se zabývá také obdobím mezi roky 1945 až 1948 a novou vlnou emigrace po převzetí moci komunisty.
„Mnozí z Čapkových přátel se uchytili v USA. Tam se však jejich kariéry, úspěšnost i sounáležitost s americkým prostředím a způsobem života diametrálně rozcházely. Přesto se dále setkávali, spolupracovali a pomáhali si,“ říká ředitel Čapkova památníku.
Americké životy
Právě pevná přátelství a vzájemná pomoc, projevovaná zejména v časech ohrožení, hrály v životě Karla Čapka a jeho blízkých velmi důležitou roli.
Zdeněk Vacek: „Na výstavě chceme připomenout i to, že Američané svěřili čerstvému emigrantovi Ferdinandu Peroutkovi v roce 1951 řízení rozhlasové stanice se stovkami podřízených. Expozice ukáže i momentky ze života dalších Čapkových přátel. Třeba Karel Steinbach se v USA stal úspěšným ženským lékařem v americké armádě, kde pracoval až do svých 88 let! Čapkův nakladatel Julius Fürth působil ve vedení Rádia Svobodná Evropa a v exilových organizacích. Hugo Haas natočil v Americe desítky filmů, tucet jich sám produkoval a režíroval. Prorazil adaptací Hlídače č. 47 kamaráda – pátečníka Josefa Kopty.“
Na výstavu se podařilo sehnat i originální číslo deníku The New York Times z prosince 1938 s rozsáhlým nekrologem, který vyšel po Čapkově smrti a připomíná u nás opomíjenou reakci na Čapkovy výtky vůči americkému způsobu života.
„Ukážeme také dokumenty a osobní předměty Ferdinanda Peroutky z doby jeho pobytu v Americe a působení ve Svobodné Evropě. Včetně úplně posledního slova, které ve svém životě napsal – těsně před smrtí v roce 1978 – v přítomnosti lékaře Karla Steinbacha. Ten o 40 let dříve věrně sloužil i umírajícímu Čapkovi. Tuto unikátní památku nám darovala Peroutkova manželka Slávka.“
Do zahájení výstavy by měl přes oceán doputovat i plakát amerického filmu z produkce Huga Haase. „Promítneme také dosud nepublikovaný krátký amatérský film z poloviny 80. let. Ten zachycuje rozhovor českých emigrantů Daniely a Ondřeje Šimonových s Karlem Steinbachem v jeho newyorském bytě. Steinbach v něm vypráví o Čapkovi a jeho přátelích.“
Karel Čapek, Olga Scheinpflugová a Karel Steinbach, 1931 Hugo Haas a Olga Scheinpflugová Čtená zkouška Bílé nemoci Úmrtní list Ferdinanda Peroutky Karel Steinbach a Ferdinand Peroutka Redakce Svobodné Evropy (třetí zprava Julius Firt) Manželé Peroutkovi a Karel Steinbach v emigraci Imigrační karta Ferdinanda Peroutky
V Památníku chystají novinku – Sběratelské perličky na Strži. „Každý měsíc budeme prezentovat jeden zajímavý předmět, jehož příběh dokládá přátelství osobností kolem Karla Čapka. Půjde nejen o rarity ze sbírky Památníku Karla Čapka a dalších institucí, ale také o málo vídané artefakty ze soukromých fondů – i díky vstřícnosti Klubu sběratelů autogramů. Pokaždé tak vystavíme něco nového. Ambiciózní projekt bude během hlavní návštěvnické sezóny pokračovat i v dalších letech, neboť chceme naše stálé příznivce i nové zájemce motivovat k opakovaným návštěvám Čapkovy Strže.“
Výstava v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše je součástí série expozic o vztahu našich významných umělců a politiků k Americe. Výstavu o slavných osobnostech, působících mimo jiné právě ve středu Čech, v souvislosti s jejich vztahem ke Spojeným státům plánuje v dubnu 2022 i Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. Během roku představí svou výstavu také partnerské Muzeum T. G. Masaryka v Lánech.
Karel Čapek v USA nikdy nebyl. Z cesty kvůli plánovanému natáčení jeho R.U.R. sešlo. Americký styl života však odmítal. Zdeněk Vacek: „Připomeneme jeho polemiku s New York Times z roku 1926, kterou budeme na výstavě prezentovat; tedy Čapkův dopis redakci listu, kde Američanům vytýká důraz na výkon, mechanizaci, uspěchanost, povrchnost a třeba i stavbu montovaných domků oproti „poctivé“ pomalé práci evropských stavitelů.“
K americkým filmům měl Čapek naopak kladný vztah už za první světové války. Hodnotil je, ve shodě se svým bratrem Josefem, jako nejlepší z tehdejší produkce. Ve 20. letech se ve svých článcích opakovaně vyznal ze svého obdivu k filmům Charlieho Chaplina. Reagoval i na návštěvy amerických celebrit u nás, filmových hvězd formátu Douglase Fairbankse a Mary Pickfordové, které prezident Masaryk hostil v Lánech.
Začátkem tohoto roku zprovoznil Památník Karla Čapka virtuální prohlídku kompletního interiéru. A před zahájením letní sezóny přidá ještě virtuální procházku zahradou. Cílem je zaujmout příznivce Památníku i v online světě a působivě je motivovat k osobní návštěvě Strže.
Vzhledem k zájmu návštěvníků v uplynulých letech nebude ani letos chybět akce pořádaná na Strži ve spolupráci s Českým centrem Mezinárodního PEN klubu. Zdeněk Vacek: „Karel Čapek byl od roku 1925 prvním předsedou tehdejšího československého centra. I tentokrát se zaměříme na tvorbu současných českých umělců, která má vazbu na Čapkovo dílo.“
