Partneři portálu O divadle

Mecenáši

2. prosince 2022

Pískající chlapec Josef Abrhám

Herec Josef Abrhám v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti

Ve sbírce Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti je zastoupena řada uměleckých děl, které zachycují podobu různých osobností. Tyto portrétní kompozice jsou přitažlivé nejen z pohledu výtvarného pojetí v konkrétním autorském rukopisu, ale také přinášejí do naší současnosti autentické zprávy z doby svého vzniku. Jejich význam můžeme hodnotit z mnoha hledisek tříděných podle historických souvislostí, událostí či ryze soukromých pohnutek samotného tvůrce.

Jedním z intimně laděných portrétů je dílo, které vzniklo z osobního podnětu autora. Je jím plastika „Pískající chlapec“ z roku 1946 a jedná se o dětskou podobiznu známého českého herce Josefa Abrháma. Autorem této práce je uherskohradišťský sochař Jan Habarta (1919–1989).

Pocházel z Kunovic, kde rodina Abrhámových vlastnila cihelnu (od roku 1910). Společenské postavení tohoto rodu bylo prezentováno nejen podnikatelskými aktivitami, ale v nemenší míře i kulturní a uměleckou činorodostí. V jejich domě byli častými hosty lidé vynikající v oborech hudby, literatury i výtvarného umění. Mnohým z nich se dostalo hmotné či finanční podpory, za což se pochopitelně odměňovali svými výtvory.

Jedním z umělců, kteří u Abrhámů našli štědré mecenáše, byl i sochař Jan Habarta. Jako kunovickému rodákovi a nadějnému umělci mu byl nabídnut byt a ateliér. Pro začínajícího autora měla tato pomoc nevyslovitelný význam. Jako výraz osobní vděčnosti vytvořil podobiznu paní Abrhámové a v roce 1946 portrétní skulpturu jejich malého syna Josefa.

Tehdy ještě nemohl tušit, že se stává tvůrcem jedné z nejranějších podobizen budoucího slavného českého herce. První hlava byla vytesána do kamene (je v soukromém majetku Josefa Abrháma), další, která byla zakoupena v roce 1984 do sbírky Galerie SM, je bronzovým odlitkem (výška 40 cm). Toto provedení bylo umístěno ve stálé expozici, kde se těšilo velkému zájmu a obdivu.

Bronzová plastika patří do okruhu rané tvorby Jana Habarty a tematicky je zařazena do polohy intimní poetiky, která svým výrazem a formou pevně navazuje na tradici české sochařské školy. Důsledně tvarovaný objem modelované hmoty respektuje základní dispozice konkrétního modelu a s ohledem na soukromý účel konečného výsledku zachycuje charakteristické znaky podoby a výrazu tváře (z osobních vzpomínek Jana Habarty víme, že mladý Josef Abrhám ve svém dětství neustále špulil rty a pískal).

Plastika Jana Habarty „Pískající chlapec“ z roku 1946 je zajímavým artefaktem, který podává autentické svědectví o době a okolnostech, kdy si dotyčný umělec ověřoval své výtvarné schopnosti. Určitě není náhodou, že i v pozdější jeho sochařské tvorbě 50. let se námět dětských portrétů i figur objevil ještě několikrát. Ve všech případech se jedná o řemeslně dokonale zvládnuté, umělecky promyšlené, tematicky i formálně dobře zpracované kompozice.

Marie Martykánová

Pískající chlapec bude opět v Galerii SM vystaven od 20. května v rámci festivalu Muzejních nocí.

  1. Jan Habarta, Pískající chlapec, 1946, bronz, mramor
  2. Josef Schneiderka (1899–1945), PANÍ ABRHÁMOVÁ V HOREHRONSKÉM KROJI (POLANKA), 1940, olej na plátně
    (rozklikni pro barevný obrázek)

V Kunovicích jsem si hrozně rád pískal, vzpomínal na rodný kraj Abrhám

Skromný kluk, který bránil slabší. Volbou herectví Abrhám kamarády z Kunovic překvapil

(DĚKUJI paní Marii Martykánové a paní Miladě Frolcové z Galerie Slováckého muzea Uherské Hradiště za článek a další informace. JS)

Mohlo by vás zajímat

29. 11. 2022
24. ročník festivalu ostravských činoherních divadel nabídne 11 inscenací – aneb od rychle stravitelného hamburgeru ke gurmánskému (divadelnímu) zážitku
24. 11. 2022
Divadlo Jiřího Myrona se stane dějištěm plesu požárníků s tombolou, volbou královny krásy i pořádným ohněm
22. 11. 2022
Noc divadel ve Státní opeře (dříve Německé divadlo, Divadlo 5. května a Smetanovo divadlo) nabídla divákům dva prohlídkové okruhy. Mohli tak vidět hlediště i zákulisí, šatny, kulisárny, mohli vstoupit do orchestřiště, zkušeben. A mohli vidět i technické zázemí, což bylo velmi zajímavé, protože divadlo, to je nejen umění, ale i světla, teplo, vzduchotechnika. Prostě provoz. […]
17. 11. 2022
„Raději být mrtvý bez krve, než zůstat naživu bez srdce.“