Divadlo Na zábradlí uvede ve své 65. sezóně pět premiér. Nebude však chybět ani dojemné loučení – letošní sezona bude poslední pro inscenaci Korespondence V+W.
Tato již legendární inscenace byla jednou z těch, které současné vedení Divadla Na zábradlí Petr a Dora Štědroňovi po nástupu do funkce v roce 2013 přivezlo s sebou do Prahy ze svého dosavadního působiště v brněnské Redutě. Jevištní adaptace rozsáhlých dopisů, jež si komici vyměňovali od Voskovcovy emigrace až do smrti, slavila za bezmála deset let úspěch nejen na domácí scéně, ale i po celé republice a na řadě zahraničních festivalů – ať už v Polsku, Maďarsku, Belgii či v USA.
Dramaturgyně inscenace a umělecká šéfka Divadla Na zábradlí Dora Štědroňová: „Je naprosto skvělé a pro nás fascinující, že i navzdory tomu, že se jedná o smutnou inscenaci zachycující život stárnoucích komiků a období jejich nastupujících nemocí a dalších životních strastí, dočkala se takového zájmu a diváckého ohlasu.”
Korespondence V+W zachycuje postavy Jiřího Voskovce a Jana Wericha v letech 1948–1980. Staří přátelé a nerozluční umělečtí partneři čelí nejen odloučení kvůli Voskovcově emigraci, ale i zhoršujícímu se zdraví či rodinným tragédiím.
V titulních rolích po celá léta excelují Jiří Vyorálek a Václav Vašák, jež doplňuje Anežka Kubátová v roli Werichovy ženy Zdeničky. Trojice do konce sezony odehraje několik posledních repríz a svou hvězdnou jízdu zakončí jubilejní 200. reprízou v červnu 2023. S Divadlem Na zábradlí i jeho fanoušky se tak rozloučí legenda, na niž se bude ještě dlouho vzpomínat.
Detail inscenace:
Korespondence V+W
Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Tyto dopisy, které například u Jiřího Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, jsou neocenitelným dokladem duchovního světa V+W. „Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy“ – tak velice výstižně charakterizuje tuto korespondenci kritika.
