V Divadle Na zábradlí se naplno rozjely přípravy nové inscenace, tentokrát kalsického titulu – Racka od Antona Pavloviče Čechova. Hra se na Zábradlí vrací čtvrt století od derniéry slavné inscenace v režii Petra Lébla.
Umělecká šéfka a dramaturgyně inscenace Dora Štědroňová: „Dramaturgie Divadla Na zábradlí směřuje především k autorským titulům a dramatizacím. Snaží se nacházet témata a motivy v textech a inspiračních zdrojích původně nedivadelních. Nyní dochází k výrazné proměně – v režii Jiřího Havelky začínáme studovat klasiku nejklasičtější. Hru, která je zatížená bohatou inscenační tradicí i ‚předobrazemʻ v podobě slavné inscenace Petra Lébla, která měla v Divadle Na zábradlí premiéru před třiceti lety. I přes vědomí této tíže a odkazu nás láká vstoupit do tohoto uhrančivého světa nešťastných postav, ve kterém se rozehrávají témata samoty, neporozumění, stáří, prohraného života…”
I u režiséra Jiřího Havelky je Čechov překvapivou volbou. Kromě svých úspěšných filmů (Vlastníci, Mimořádná událost) je znám spíše jako jeden z tvůrců divadelní skupiny Vosto5 (mimo svou domovskou scénu v minulém roce zaujal například autorskou inscenací Vykouření, za kterou s Divadlem Husa na provázku získal Cenu divadelních novin v kategorii Inscenace roku).
I jeho poslední inscenace Bitva o Hernaniho, uváděná v Dejvickém divadle, sice vychází z klasické předlohy, ale text Victora Huga je zde spíše konfrontován s tématem generačního střetu adaptovaným pro dejvický soubor. Racek na Zábradlí tak představuje odchylku v jeho dosavadní režijní dráze: „Čtu vlastně poprvé ve svých 43 letech Čechova důkladně. Vždy pro mě splýval s typem divadla, které jsem vnímal jako lehce mimo ten můj vesmír, v oblasti psychologie, realismu, motivací, průběžného jednání, výkladů, násilných interpretací a všeho, co mi – jak jsem se domníval – nenabízí dostatečně dobrodružnou cestu ani jako divákovi ani jako tvůrci. A najednou jsme k této volbě došli s Dorou Štědroňovou zcela přirozeně, v hovorech a úvahách nad tím, o jakých pocitech chceme podat zprávu, jaký dialog divadlem vést.”
Novinka Divadla Na zábradlí pod jeho vedením nabídne pohled na sedm Čechovových postav oscilujících mezi tužbami, plány a bolestmi. Jiří Havelka: „Nesnažíme se extrahovat jedno jediné téma, protože nám pokaždé přijde, že tím banalizujeme komplexní divadelní svět, kde každá postava balancuje na hraně propasti. Každá po svém, každá má jinou ‚strategii přežití, ale všechny spojuje neúprosná otázka, jak naplnit ten čas, co nám byl dán, aspoň trochu smysluplně. A jde to vůbec? Jo, a samozřejmě, ano – je to komedie.”
Do konce sezony jde o předposlední premiéru Divadla Na zábradlí. V červnu navážou režiséři Petr Erbes a Boris Jedinák na svůj Discoland, a to inscenací Bůh v Las Vegas. Dokumentární kus vycházející z dobových materiálů a rozhovorů s pamětníky se tentokrát zaměří na půlroční angažmá Karla Gotta, Skupiny Ladislava Štaidla a dalších v hotelu The Frontier v Las Vegas, kam delegace československých umělců vycestovala v roce 1968.
Premiéra: 20. března
Více o inscenaci:
