Revizor (Činoherní klub, 8. 5. 1967)

Současnost nesoučasného

Výkony jsou až příliš lineární a jednorozměrné, charaketristiky postav jsou jednostranné, zúžené na určitý groteskní rys, nanesený v nejsytější křiklavé barvě, mnohdy s notnou dávkou jakéhosi naturalismu. Je to patrné i na nejvýraznějším výkonu Pavla Landovského v roli hejtmana, hraného jako primitivního hrubiána, mocipána i podlézavce, jenž všechny situace zmáhá s krajní námahou a s neustále bolestnou grimasou ve tváři.

Miloš Smetana (Divadelní noviny, 11.10.1967)

Novátorský Revizor

Dominující postavou není tu všemi mastmi mazaný Chlestakov, jak jej máme stále v živé paměti z oslňujícího a roztančeného výkonu Ladislava Peška na Národním divadle. (…) Gogolův Revizor v Činoherním klubu není totiž představení sólového partu a není také představení, v němž práskaný úředník z Petěrburgu rafinovaně těží z hlouposti hejtmana. Hlupáky, omezenci nebo podvodníky jsou tu totiž všichni, ať už jejich mozkové závity jsou otupělé vodkou nebo zality tukem. A Chlestakov, jak jej hraje Vl. Pucholt, je vlastně primitivní jelimánek…

Zdeněk Roubíček (Mladá fronta, 31.5.1967)

Gogolův Revizor v Činoherním klubu

Titul hry nám vybaví Peškova roztančeného hochštaplírku, fikaného petrohradského hejska, jenž jako klikatý blesk prolétl líným hejtmanským salónem a napálí tupé náčelnictvo tak drze, že jeho oběti budily až kapku lítosti. Nový překladatel Gogolovy hry, Zdeněk Mahler, režisér Jan Kačer a soubor Činoherního klubu spojili nyní všechny své síly k tomu, aby tuto představu rozbili.

Jindřich Černý (Lidová demokracie, 26.5.1967)

Jan Kačer, Jaroslav Vostrý, Luboš Hrůza (2006)