Nejznámější komedii Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor uvede činohra Národního divadla moravskoslezského v nové premiéře 13. listopadu v Divadle Antonína Dvořáka. Dílo svou nadčasovostí, včetně té politické, a trefným humorem oslovuje a baví diváky od svého vzniku dodnes.
„Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu.“ Přísloví jako motto knižního vydání hry Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852) Revizor bylo určeno především těm, kteří dramatika a jeho satiru podrobili na premiéře a po ní zdrcující kritice. Komedie vznikla v roce 1836 a byla pro Gogola zásadním mezníkem.
Měla obrovský úspěch mezi progresivními kritiky, studenty i pokrokovou mládeží. Naopak nepřiměřeného odsouzení se autor dočkal od konzervativních literátů a těch, kterých se dotkla – kupců, bohatých měšťanů, úředníků, prostě tehdejší ruské střední třídy. Z VIP hostů se na premiéře bavil jediný – ruský car Mikuláš I. Byl si vědom neoblíbenosti svého režimu a zřídil zvláštní tajnou policii, jejímž úkolem bylo především pozorovat, kdo se opovážlivě a neuctivě vyslovuje proti vládě či církvi, nebo vyzvídat, nevznikají-li tajné spolky. Revizor ho tedy pobavil, neboť je inspirován historkou, kterou vyprávěl slavný Alexandr Sergejevič Puškin Gogolovi – jak byl on sám na jedné ze svých cest omylem považován za takového tajného carského agenta, což se v Rusku tehdy stávalo.
Po premiéře napsal Gogol jednomu z herců: „Všichni jsou proti mně. Staří důstojníci křičí, že mi nic není svaté, když jsem si troufal takhle napadnout lidi ve službě. Policajti jsou proti mně, kupci jsou proti mně, literáti jsou proti mně. Nadávají a hrnou se na hru… na čtvrté představení není možné sehnat lístky!“ Gogola kritika a nenávist vyhnaly z Ruska, cestoval po Evropě a našel klid až v Římě, kde začal pracovat na později slavném románu Mrtvé duše.
Revizor je komedií o lidské hlouposti, chamtivosti, vychytralosti, o tom, kterak se vlastně bezvýznamný mladík z Petrohradu Chlestakov díky omylu prodere do čela místního politického života, protože přijede do malého města právě ve chvíli, kdy byl ohlášen příjezd skutečné kontroly. Hlášky z Revizora zlidověly, kromě hejtmana a Chlestakova znají diváci například pitoreskní postavičky statkářů Dobčinského a Bobčinského… A diváci se smějí, leč smích to může být i značně mrazivý.
Činohra NDM měla původně v plánu uvést Revizora ve zcela unikátním interpretačním propojení s Havlovým Odcházením. Lockdowny to překazily. „Tam, kde Odcházení končí, tam Revizor začíná.“
Z ambiciózního nastupující politika Kleina v Odcházení se v Revizorovi stane hejtman, který se třese o pracně získanou židli a snaží se ji udržet za každou cenu,“ přibližuje své režijní pojetí obou inscenací Vojtěch Štěpánek. „Kulisy zůstávají, ale stav jejich rozpadu pokročil až k neúnosnosti. V Odcházení vidíme vzhledný dům zvnějšku. V Revizorovi se otáčí k divákovi a ten je překvapen nepořádkem a opulentním nevkusem, který uvidí.“ Obě inscenace propojili herecky Vladimír Polák coby Klein a hejtman a také scéna Jana Toboly.
Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol, překlad: Zdeněk Mahler, režie: Vojtěch Štěpánek, dramaturgie: Adam Gold, scéna: Jan Tobola, kostýmy: Marta Roszkopfová, hudba: Nikos Engonidis, pohybová spolupráce: Martin Pacek
Hrají: Vladimír Polák, Petra Kocmanová, Sára Erlebachová, Tomáš Jirman, Marie Logojdová, Vladimír Čapka, Jan Fišar, Robert Finta, Vít Roleček, Ondřej Malý, Petr Panzenberger, Martin Dědoch, Miroslav Rataj, František Strnad, Anna Cónová, Lada Bělašková, Jan Vrbacký, Jan Chudý, František Janeček, Jan Lefner, Jiří Fiala, Jiří Blažek, Marek Čajan, Jiří Dvořák, Ondřej Mager, Jiří Král, Věroslav Lanča, Anna Šajnová, Petr Podraza
Premiéra: 12. listopadu
