Partneři portálu O divadle

Mecenáši

28. května 2024

Trójanky (Švandovo divadlo)

Švandovo divadlo uvede Trójanky, inscenaci o ženách zasažených válkou. Původní českou hru inspirovanou antickou předlohou nastudují ukrajinské divadelnice

Studio pražského Švandova divadla uvede inscenaci Trójanky inspirovanou antickými motivy i skutečnými osudy současných žen. Novou českou hru Davida Košťáka vyprávějící o třech hrdinkách z města Trója, které kvůli válce ztratily domov, nastudovaly ve Švandově divadle ukrajinské divadelnice v čele s režisérkou Annou Turlo. Tři hrdinky s různými povahami i osudy ztvárňují Anežka Šťastná, Anna Grundmanová a Marie Štípková. Jediným mužem, vítězným řeckým vojákem i bohem Diem, bude na jevišti Jan Grundman.

Deset let obléhaná Trója je v troskách, její hradby jsou rozbořené. Všichni muži i synové jsou mrtví. Zbyly jen ženy, které odteď musí žít mezi bývalými nepřáteli. První z nich je mladá a dychtí po možnostech, které jí může nový svět nabídnout. Druhá se stala válečnou kořistí řeckého dobyvatele, vraha jejího manžela. Při životě ji drží naděje, že snad jednou znovu spatří svoji odvlečenou dceru. A ta třetí je všem trnem v oku. Není zkroušená ani zbídačená a ranec, jenž tak žárlivě střeží, má dle mínění ostatních plný cenností. Na scénu ale vstupují i bohyně a bohové řeckého Pantheonu. Trpkost střídá dojetí, smutek rozpouští naděje, ale i žert a vtip…

Autor hry a dramaturg Švandova divadla David Košťák: „Když začala v únoru 2022 ruská invaze na Ukrajinu, otevřel jsem Eurípidovy Trojánky. Jenže toto řecké drama vypráví o urozených dámách z královských rodin. Já ale chtěl nechat zaznít hlasy obyčejných žen, jejichž životy válka bezprostředně zasáhla. Odložil jsem proto Eurípida a dal se do psaní vlastního textu.”

Díky spolupráci s ukrajinskou režisérkou Annou Turlo pak autor propojil antickou předlohu s osudy reálných žen, které nezávisí na časovém ukotvení. Text pak vystavěl na kontrastu starého a současného světa, což do něj vnáší humor a vtip: „V jednom obraze tak například Trójanky vzpomínají na to, jak krásná Helena Trojská, kvůli níž pak konflikt propukl, vyhrála Miss World a přála si světový mír. Osudy tří ženských hrdinek reflektují časté výhrady a předsudky většinové společnosti vůči příchozím obětem války. My se těchto povrchních nálepek snažíme zbavit a nahlédnout za nimi skutečné lidi, s jejichž osudy se může ztotožnit každý z nás.”

Ženský hlas a pohled z Ukrajiny

V inscenaci zazní v živém podání hereček písně Zuzany Navarové. David Košťák: „Poslouchal jsem tuto hudbu při psaní a měl pocit, že emoci, kterou zprostředkovává, lépe vyjádřit nedovedu. Jsem proto rád, že jsem měl v Zuzaně Navarové – jako muž, který poněkud troufale píše hru o ženském údělu – skrze tyto písně i další spoluautorku.”

Důležité podněty – například motiv mateřství spojený s touhou ochránit své děti – vnesla do Košťákova textu i režisérka Anna Turlo. Pro úspěšnou ukrajinskou divadelnici (v roce 2019 byla ve své vlasti nominována na cenu Kyiv Pectoral za nejlepší režijní debut), jde o její první režii v českém jazyce: „Ráda bych, aby Trojánky promlouvaly o lidskosti. O tom, že jsme všichni silnější, než si myslíme. A že ať jsme jakkoli silní, je dobré mít vedle sebe lidi, kteří nás budou chápat a podporovat i v těch nejtěžších časech. Velmi stručně řečeno: naše Trójanky jsou ženy postižené válkou, které musí najít způsob, jak nepřestat žít.”

Anna Turlo přišla do České republiky měsíc po napadení své vlasti ruskou armádou. Inscenaci tak vnímá i jako příležitost k zamyšlení se nad vlastní zkušeností a k hledání způsobu, jak ji zprostředkovat publiku: „Důležitým momentem je zde pospolitost – vzájemná podpora a pochopení, které různým ženám s podobnou životní zkušeností pomáhá najít i v cizím prostředí ztracený kus jejich domova.”

Starý a nový svět  

Režisérka a kulturní manažerka Anna Turlo ke spolupráci přizvala i další talentované divadelnice z Ukrajiny. Všechny tak společně v Trójankách navazují na tradici inscenování antické tragédie a zároveň k publiku promlouvají jazykem současného divadla.

Napětí a současně i propojení mezi starým a novým světem odráží i nadčasová scénografie Ruslany Basenko. Ta zahrnuje i „pískoviště“ – prostor vyplněný hlínou: „Vše ze země vyrůstá a vše se do ní zase vrací. Pískovištěm tak odkazujeme k cykličnosti dějin, ale i k archeologii a ke snaze hrdinek vyhrabat alespoň nějaké pozůstatky ze svého starého života.”

Oporu v novém prostředí symbolizují dřevěné pilíře se změtí kabelů. Jejich rozplétání je pak podle scénografky v souladu s tím, jak k sobě jednotlivé hrdinky hledají cestu.

Mnohovrstevnaté kostýmy Oleny Zahrebiny jsou inspirovány mimo jiné zdravotnickými a vojenskými materiály, včetně maskovacích sítí. Každá z žen si tak obléká i kus své osobní historie a jejich šaty se proměňují – od brnění až po korzet: „Hlavní složkou kostýmů jsou vzájemně kombinované sítě a lana, které odkazují na pocit z prolínajících se časů a z nekonečného propojení minulých i přítomných událostí.”

Autor a dramaturg: David Košťák, režie: Anna Turlo, scéna: Ruslana Basenko, Kostýmy: Olena Zahrebina, hudba: Martin Šimek, asistent režie: Blanka Popková, produkce: Tereza Marková

Hrají: Anna Grundmanová, Anežka Šťastná, Marie Štípková, Jan Grundman

Premiéra: 27. května

Mohlo by vás zajímat

23. 5. 2024
Studující katedry produkce pražské DAMU letos pořádají výroční 30. ročník festivalu ZLOMVAZ
22. 5. 2024
BodyVoiceBand připravuje na výročí 120. narozenin E. F. Buriana obnovenou premiéru Lásky, vzdoru a smrti
10. 5. 2024
Nadační fond Magdaleny Kožené připravuje nabitý program 8. ročníku celostátního festivalu ZUŠ Open
9. 5. 2024
Na jeviště Městského divadla Kladno míří další světový hit