Těžko najít podobně nosný příběh, který by lépe vystihoval tragikomický ráz našich moderních dějin, než je příběh „semínkového generála“ Jana Šejny. Každá doba má své hrdiny, kteří ji pomáhají definovat, a Šejna je přímo ukázkovým typem soudruha, který po roce 1945 pomáhá budovat nový, sociálně spravedlivý řád a opájí se vidinou šťastných lepších zítřků. Alespoň tedy navenek…
Jan Šejna se narodil v jižních Čechách v roce 1927. Pracoval jako zemědělský dělník, za války byl měsíc vězněn, pro vydírání kvůli potravinovým lístkům. V roce 1946 vstoupil do KSČ, v roce 1949 už byl zemědělským tajemníkem. V roce 1950 narukoval na vojnu, ukázalo se, že je schopný politický agitátor a zůstal v armádě jako politruk (zástupce velitele pro věci politické, z ruského “политический руководитель”). V roce 1954 (ve 27 letech) byl poprvé zvolen do Národního shromáždění, poslancem byl postupně až do roku 1968.
Na vrchol kariéry Šejnu vynesla kritika Gottwaldova zetě, ministra národní obrany Alexeje Čepičky a jeho následný pád, a také přátelství se synem prezidenta Antonína Novotného. V říjnu 1967 získal hodnost generálmajora, ač k ní neměl příslušné vzdělání.
V lednu 1968 ztratil pozici jeho dosavadní ochránce Novotný, v únoru Šejna emigroval. Přes Maďarsko a Jugoslávii se dostal do Itálie, kde se vydal americkým úřadům. Dostal politický azyl a do roku 1976 pracoval pro CIA jako analytik a odborník na východní blok.
Jan Šejna měl vysoké životní nároky, proto se uchyloval k podvodům. Rozprodával vyřazená armádní auta, přezdívku “semínkový generál” má však díky zpronevěření a následnému rozprodání osevního semene vojtěšky a jetele – jen za ně získal 360 tisíc korun, celkově měl na svědomí podvody za zhruba půl milionu korun (průměrná mzda tehdy byla 1900 korun měsíčně).
Autor hry Tomáš Vůjtek: „Národní shromáždění dokonce muselo schválit speciální zákon (tzv. ‚lex Šejna‘), aby uprchlého poslance zbavilo mandátu. Naopak pro americkou CIA se Šejna stal velmi cenným uprchlíkem díky své podrobné znalosti armádního zákulisí i tajných vojenských dokumentů.”
Více o inscenaci:
Premiéra 7. května
Ředitel divadla Jakub Tichý k novému prostoru: „Myšlenka občasně hrát mimo náš divadelní sál se zrodila už v roce 2020, kdy jsme premiéru Zápasu o generála chystali do našeho foyer. Pak sice plány přerušil covid, nicméně se nám v mezidobí podařilo získat nový prostor pro zkušebnu v budově vedle našeho divadla, a tak jsme toho nemohli nevyužít.”
Komůrka, nová zkušebna a zároveň malý sál pro 50 diváků, je na adrese 28. října 4 v prvním patře. Inscenace v Komůrce nebudou tvořit výraznou dramaturgickou alternativu k repertoáru v divadelním sále, spíše se budou vracet k podstatě Arény jakožto hereckého divadla. V předsálí je i divadelní bar, který bude v provozu hodinu před začátkem představení.
