Partneři portálu O divadle

Mecenáši

28. března 2024

Žítkovské bohyně v Pardubicích

Východočeské divadlo nazkoušelo Žítkovské bohyně, premiéru však odkládá.

Pardubičtí herci sice nemohou hrát pro diváky, přesto v zákulisí Východočeského divadla panuje ruch jako za běžného provozu, pouze za přísných hygienických podmínek. Po dokončení příprav vztahového thrilleru Venkov na Malé scéně ve dvoře se téměř celý soubor pustil do zkoušení zbrusu nové dramatizace románu Žítkovské bohyně. Veleúspěšný titul Kateřiny Tučkové, ověnčený řadou cen (např. Magnesia Litera 2013, Kosmas cena čtenářů či Cena Josefa Škvoreckého 2102), do převedli divadelní podoby Jiří Janků a Kateřina Dušková, která následně text v Městském divadle také inscenovala. Plánovanou premiéru v sobotu 16. ledna však koronavirus, stejně jako v případě Venkova, odsunul na dobu po znovuotevření divadel veřejnosti.

„Když jsem Žítkovské bohyně poprvé četla, bylo mi úzko ze systému, který ničí výjimečné jedince. Bylo mi úzko z toho, jak se společnost lidí, vybočujících z průměru, bojí a jakou má tendenci vytlačovat je ze svého středu. Současně s tím se ale přede mnou rozprostírala Kateřinou Tučkovou úchvatně popsaná krajina Moravských Kopanic, kde jsem nikdy nebyla a kterou jsem si představovala v barvité nádheře. Několik dní jsem Žítkovské bohyně nemohla pustit z hlavy,“ vzpomíná režisérka Kateřina Dušková. V čem tkví síla předlohy, však pouze odhaduje: „Nejspíš nás vzrušuje blízkost čehosi, co nás přesahuje. Jako bychom četli dokument o dávno zaniklém fenoménu a přitom sledujeme intimní příběh ženy, hledající své kořeny. Ženy, co se pokouší srovnat s minulostí svých předků, ženy, co hledá sama sebe. A to přece známe my všechny… Navíc, vždy mě stále znovu a znovu udivuje, jak dokáže být člověk silný v limitních situacích. A to se Tučkové hrdinkám děje.“

Příběh Dory Idesové nás zavádí do obce Žítková, kde se hlavní hrdinka narodila, vyrostla a kde má kořeny. Dramaturgyně Jana Uherová: „Zde rozplétá osudy žen svého rodu, který sahá až do 17. století k procesům s čarodějnicemi a končí v současnosti. Dora se jejich umění věštění, léčení a zaříkávání – tzv. bohování – nenaučila, ale rozhodla se o něm napsat vědeckou práci. Pátrání po pravdě o bohyních se pak prolíná se strhujícím osobním příběhem a hledáním vlastní identity.“

Autorka: Kateřina Tučková, dramatizace: Jiří Janků a Kateřina Dušková, režie: Kateřina Dušková, asistentka režie: Martina Mejzlíková, dramaturgie: Jana Uherová, scéna: Pavel Kodeda, kostýmy: Agnieszka Pátá-Oldak, choreografie: Petra Parvoničová, asistentka choreografie: Karolína Beerová, hudba: Darek Král, korepetice: Radek Škeřík, hlasová poradkyně: Regina Szymiková

Hrají: Petra Janečková, Jindra Janoušková, Romana Chvalová, Antonie Talacková j. h., Veronika Malá, Karolína Šafránková, Dagmar Novotná, Eliška Lásková, Martina Sikorová, Ludmila Mecerodová, Petr Borovec, Ladislav Špiner, Josef Láska, Tomáš Lněnička, Petr Dohnal, Alexandr Postler

Premiéra: po koronaviru 

Galerie

Mohlo by vás zajímat

19. 3. 2024
Švandovo divadlo uvede komorní hru Martiny Kinské o nevšední umělecké trojici
12. 3. 2024
„Budoucnost ještě nikdo nenapsal, budoucnost ještě nikdo nevytesal do kamene, budoucnost je otevřená. Jak byste chtěli žít vy?“ (Městská divadla pražská uvedou v Komedii první českou adaptaci románu Aldouse Huxleyho Krásný nový svět.)
1. 3. 2024
Smetanovský operní cyklus Ostrava 2024 nebo balet Rapsodie Bohemia
1. 3. 2024
Divadlo Na zábradlí v březnu uvede Čechovova Racka v režii Jiřího Havelky