Moravské divadlo Olomouc uvede v únoru inscenaci Zvoník u Matky Boží. Nejslavnější román Victora Huga se na prknech činohry objevuje sporadicky, v historii samostatné České republiky ho jako činohru uvedla pouze divadla v Hradci Králové, na Kladně, v Ostravě a v Pardubicích. Moravské divadlo Olomouc Zvoníka vybralo na míru činohernímu souboru a novým hereckým tvářím, mladé dvojici Janu Vrbackému a Ivě Kruntorádové, kteří se objeví v rolích Quasimoda a Esmeraldy. Ke spolupráci byl přizván i choreograf bojových scén Petr Nůsek.
Adaptace jednoho z nejslavnějších děl období romantismu – Chrámu Matky Boží v Paříži od Victora Huga bude jedním z vrcholů činoherní sezony Moravského divadla Olomouc. „Zvoník se v České republice uvádí většinou jako balet. V rámci činohry se jedná o jednu z opomíjených látek, proto nám přišel jako dobrá volba,“ vysvětlil režisér inscenace a umělecký šéf činohry Roman Vencl. Zvoník zároveň nabízí mnoho davových scén, díky kterým se po roce a půl sejde u společné práce celý činoherní soubor. Důležitým faktorem pro výběr titulu byla také ústřední dvojice Quasimoda a Esmeraldy v podání Jana Vrbackého a Ivy Kruntorádové. „Hledali jsme titul pro naší novou mladou dvojici, Zvoníka jsme jim vybrali na míru. Jsem rád, že s nimi mohu vůbec poprvé režijně pracovat a více je poznat,“ doplnil Roman Vencl.
Jan Vrbacký v Moravském divadle Olomouc působí již druhou sezonu a Iva Kruntorádová do angažmá nastoupila v září 2025. Oba se již objevili například v inscenaci britského dramatika Martina McDonagha Kati, která měla premiéru v říjnu 2025. Zkoušení s celým souborem a práci s režisérem Romanem Venclem si chválí. „Miluji tenhle tým a pan režisér je šikovný, takže zkoušení je velmi příjemné,“ popsala Iva Kruntorádová. „Mně se taky pracuje moc dobře. Tím, že inscenaci režíruje pan umělecký šéf a všichni se navzájem dobře znají, vzniká skvělé prostředí, kde panuje domácí atmosféra a přijde mi, že to pak jde skoro samo,“ souhlasil její herecký partner Jan Vrbacký. První zkoušky probíhaly v přátelské a veselé atmosféře, což jen potvrzuje, že si soubor další společnou práci užívá.
K přípravě Zvoníka byl přizván i choreograf bojových scén Petr Nůsek. S Moravským divadlem Olomouc již v minulosti spolupracoval například na Robinu Hoodovi nebo Cyranovi z Bergeracu. Režisér Roman Vencl: „Na další spolupráci s Petrem jsme se moc těšili. Jeho úkolem je připravit choreografii veškerých soubojů a dalších akcí, včetně mučení Esmeraldy, bičování nebo pálení železem. Postaví dané scény a naučí v nich herce fungovat. Zároveň nám doporučí, případně i půjčí, zbraně nebo to, co je potřeba.“
Ústředním motivem románu Chrám matky Boží v Paříži je architektura a důraz na detaily katedrály Notre-Dame. Kvůli davovým scénám, vysokému počtu herců na jevišti a řadě dynamických soubojů je scéna na Moravském divadle Olomouc spíše volná. Roman Vencl: „Dominantním prvkem jsou náznaky gotické klenby, která nám přijíždí z tahu a pomocí různých projekcí dotváříme iluzi katedrály Notre-Dame. Pracujeme spíše s náznakem, aby se herci nezranili.“
Premiéra: 13. února





Roman Vencl (*1986)
Po absolutoriu JAMU nastoupil do Moravského divadla Olomouc, původně jako divadelní fotograf. V roce 2009 se stal členem souboru činohry a od sezony 2016/2017 stojí v jeho čele. Jako herec nazkoušel desítky rolí, přičemž mezi ty nejoblíbenější patří jistě Truffaldino v Goldoniho Sluhovi dvou pánů (na repertoáru olomoucké činohry od roku 2013). Další role ztvárňuje například v inscenacích Splašené nůžky, Když se zhasne, Natěrač nebo Kati.
Je autorem úspěšných divadelních her. Divadelní hra Když se zhasne, který napsal společně s Michaelou Doleželovou, se stal dokonce inspirací pro celovečerní film (premiéra 2026).
Pod jeho režijním vedením vzniklo téměř dvacet divadelních inscenací. Na repertoáru Moravského divadla k nim v současnosti patří třeba muzikál ELA! o olomoucké rodačce Elišce Junkové nebo komedie Dokud nás lež nerozdělí. V režijních tandemu s Michaelou Doleželovou vznikla inscenace Andělé mezi námi, s Darkem Králem pak inscenace divadelní hry Koule autora Davida Drábka.
Autor textu: Moravské divadlo Olomouc

S poděkováním Tomáši Staňkovi