Slečna Julie v Divadle pod Palmovkou

“Já jsem tady doma, sem jsem dostal lano. Tady jsem dostal svoji první práci, tady jsem dostal svoji první velkou hlavní roli, po mém soukromém problému, kdy jsem si myslel, že už se do divadla nevrátím a už nebudu hrát.” (Jiří Langmajer)

“Já si myslím, že Palmovka mi hodně pomohla, protože jsem měla možnost se sem navrátit po dvou letech, kdy jsem se domnívala, že už nikdy divadlo hrát nebudu. Za to jsem Petrovi Kracikovi nesmírně vděčná.” (Vilma Cibulková)

Různé inscenace jednoho textu se liší, někdy i zásadně. To není nic nového. Já jsem si to uvědomila v divadle mnohokrát a Slečna Julie na Palmovce byla jedním z velkých potvrzení této skutečnosti. Nikdy jsem neviděla lepší, ale to je samozřejmě subjektivní. Nicméně myslím, že Jiří Langmajer měl pravdu, když v našem rozhovoru o Slečně Julii řekl: ”V době, kdy jsme to zkoušeli, jsme s Vilmou na sebe mimořádně dobře působili jak na jevišti, tak v životě a tak jsme si herecky rozuměli, že  co se týče těch citů, to v tu dobu nemohl nikdo hrát… neřekl bych lépe, ale cituplněji, než jsme to hráli my dva.”

Autor

Jana Smetánková
Jana Smetánková

Autorka myšlenky portálu O divadle, majitelka vydavatelství Thespis, které vydalo – s výjimkou Cimrmanů – prakticky všechna DVD s divadlem, která se kdy na českém trhu objevila a je dokonce tím subjektem, který jako první přišel s myšlenkou prodeje záznamu divadelního představení.

Komentáře

Komentáře