4. prosince 2021

Archiv autora

Renáta Novotná vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze obor Divadelní věda. Divadlo je součástí jejího života již řadu let. V druhé polovině devadesátých let pracovala jako II. tajemnice uměleckého souboru a jako osobní asistentka ředitelky Jiřiny Jiráskové v Divadle na Vinohradech. Vyšly jí publikace a texty (např. Jiřina Jirásková osobně, Zdeněk Podskalský), podílela se např. na přípravě Benefice Jiřiny Jiráskové (Divadlo na Vinohradech) nebo dokumentu pro Českou televizi (Karel Čapek a jeho obyčejný svět). Kromě psaní ji naplňuje nadšením hudba a tanec. Stejně tak ji zajímá medicína a věci mezi nebem a zemí…
25. 4. 2014
Zvykli jsme si na to, že Divadlo v Řeznické umí pro své diváky připravit pozoruhodné tituly a poutavé inscenace. Od tohoto svého kurzu se divadlo neodchýlilo ani uvedením cenami ověnčené hry Johna Logana Červená. Komorní příběh dvou malířů a jejich hovorů nejen o tom z „nejtišších“ druhů umění – výtvarném, harmonicky oživuje umění dramatické umocněné působivým uměním hudebním. Symbióza všech složek podílejících se na výsledné podobě inscenace nabízí divákům skutečně silný zážitek.
20. 11. 2013
Herečka, pedagožka a režisérka působící nejprve v Československu, později v Norsku. V Praze, ve svém rodném městě, vystudovala herectví na Státní konzervatoři (1941). V době okupace hrála v Divadélku pro 99, po válce účinkovala ve Studiu Národního divadla (1945-46), poté se stala členkou hereckého souboru Realistického divadla (1946-1950). Posledním českým hereckým působištěm Alexandry Myškové byla Městská divadla pražská (1950-1970), kde ztvárnila role v inscenacích Škola pro ženy, Měšťáci, Vajíčko, Mouchy…
29. 8. 2013
Divadelní dramaturgyně. Vystudovala pražskou DAMU, obor režie a dramaturgie. K jejím profesorům patřil především Ota Ornest a Aleš Podhorský, herecký ročník vedl Miloš Nedbal. Ještě před absolutoriem na DAMU v roce 1961 nastoupila do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a diplomovou práci věnovala právě dramatické historii Jihočeského divadla. V roce 1968 ji Ota Ornest přijal jako dramaturgyni do Městských divadel pražských a v roce 1995 ji angažovala do Divadla na Vinohradech ředitelka Jiřina Jirásková; zde působila až do roku 2007.
21. 6. 2013
Od roku 1962 je herecký, ale i životní osud Gabriely Vránové spjatý s Divadlem na Vinohradech. Z Moravskoslezského národního divadla, kam nastoupila po absolvování JAMU, ji na Vinohrady angažoval tehdejší ředitel Luboš Pistorius a byl také jejím prvním režisérem na vinohradské scéně, když si ji (ještě jako hosta) obsadil do role Soni v Gorkého Letních hostech. Během toho více než půl století zde odehrála desítky rolí, od Blanky ve Zkrocení zlé ženy až po zatím poslední (ještě „živoucí“) roli Bonity Belgravevové v inscenaci To byla moje písnička.
30. 4. 2013
27. března si každoročně připomínáme Světový den divadla, jehož smyslem a cílem je mimo jiné vést k zamyšlení nad posláním a úlohou divadla. Soukromě jsem si Světový den divadla oslavila návštěvou mně dosud neznámého divadla. Není v Praze mnoho divadel, do nichž bych ještě nezavítala, ale tu a tam se přece jen nějaké „utajené“ objeví. Vršovické divadlo MANA bylo jedním z nich. Představení Úvod do neštěstí, které jsem zde toho dne zhlédla, vedlo k zamyšlení nejen nad úlohou divadla v současné společnosti, ale především k zamyšlení sama nad sebou…
12. 4. 2013
V posledních letech se stále více objevují na českých jevištích původně nedivadelní formy. Inscenátoři často sahají po filmových předlohách, ale neméně populární je i stará dobrá literatura. Dramatizaci literárních předloh však považuji za zapeklitou záležitost a mé dosavadní divácké zkušenosti mne v tom jen utvrzují. Převést knižní látku v odpovídající poutavé a živoucí podobě na jeviště je zkrátka kumšt.
14. 1. 2013
V pondělí 7. ledna zasáhla příznivce českého divadla smutná zpráva, ve věku nedožitých 82 let zemřela jedna z nejvýznamnějších českých hereček druhé poloviny dvacátého století i počátku století jednadvacátého, velká dáma českého jeviště, paní Jiřina Jirásková.