Partneři portálu O divadle

Mecenáši

25. září 2022

Dům plný osamělých duší

Konverzační komedie, černá groteska, hra plná krutosti, ale především naděje. Těmito slovy by se dala definovat divadelní hra Osiřelý západ irského dramatika, scenáristy a filmového režiséra Martina McDonagha. Vydejte se s námi do zapadlého Leenane, do domu bratrů Connorových, kteří se z duše nenávidí, a přesto bez sebe nemohou být.

Martin McDonagh je i u nás známým autorem a jeho texty se setkávají s neustálým diváckým zájmem. Jinak to není ani se hrou Osiřelý západ. Po téměř kultovní inscenaci z pražského Činoherního klubu se do McDonaghovy grotesky pustili pod režijním vedením Pavla Kheka také v Městském divadle v Mladé Boleslavi.

Osiřelý západ vypráví o pokřiveném, ale ne nutně nenapravitelném vztahu bratrů Valena a Colemana. Valene (v MDMB Aleš Petráš) je sebestředný, lakomý a do sebe zahleděný mladý muž, jenž se nejvíc stará o to, má-li všechny věci podepsané svou milovanou fixkou. Coleman (Petr Mikeska) však není o mnoho lepší. Lehce flegmatický, nenávistný a silně vypočítavý. Jejich rozličné hádky jim soudcuje mírumilovný, dobrý, ale neustále podnapilý otec Welsh (Milan Kačmarčík), jemuž celá vesnice plete jméno, ale také hlavu svou nepevnou vírou. A aby se dostálo okřídlenému přísloví „za vším hledej ženu“, čtvrtou do party je mladá, láskyplná a vzdor drsnosti roztomilá Girleen. Girleen (Nina Horáková) se živí prodejem kořalky a nosí tak oběma bratrům jednu z důležitých ingrediencí k životu i hádkám.

McDonagh disponuje drsným, sžíravým humorem a vzácným uměním nastavit divákovi dokonalé zrcadlo. Hra Osiřelý západ proto nejde daleko pro tvrdší výraz či vulgární slovo, vše však přesně zapadá do atmosféry zpustlého irského městečka.

V Mladé Boleslavi se rozhodli Osiřelý západ uvádět na malé scéně. Intimní prostředí, zajímavě řešená výprava Michala Syrového, krásná tklivá hudba Vladimíra Nejedlého a takřka přímý kontakt s dějem znamenají nevšední zážitek. Na všech čtyřech hercích je po prvních větách vidět, že si text a příběh užívají, hrají lehce a s radostí. Aleš Petráš podává svého Valena jako trochu naivního a lakomého sobce, téměř dětsky trvajícího a lpícího na všem, co je jeho. Jen jeho. Colemanovi Petra Mikesky bychom v hospodě s klidným svědomím pivo nekoupili. Nebyli bychom si totiž jisti, zda v nestřeženém okamžiku nevyžahne i to naše. Souhra obou bratří je skvělá a každá jejich hádka (i usmíření) na jevišti vyznívá jako pravý šperk.

Nina Horáková ztvárnila Girleen jako rebelku, možná i punkerku. Drsná holka, která jednoduše prodává kořalku, nic necítí a nic jiného nechce. Jenže divák hned od začátku tuší, že za drsnou slupkou se skrývá romantická duše toužící po pochopení a lásce.

Milan Kačmarčík hraje otce Welshe přesvědčivě a s hlubokým citem. Lze mu svěřit všechny vlastní hříchy, jelikož otec Welsh naslouchat umí … i když je zrovna namol opilý po Girleenině kořalce.

Inscenace není čistou komedií, ale nevyjadřuje ani tragický pohled na svět. Není zřejmě přijatelná pro každého diváka, jelikož se v ní mluví i jedná bez zábran a bez ohledu na jemnocit. Autor, zdá se, předpokládá, že si každý divák ze hry odnese přesně to, po čem touží on sám. Jeden z možných pohledů na Osiřelý západ je, že jde o příběh plný naděje. Naděje v lepší zítřek, jenž přinese slunečný den, chutnější chipsy a třeba i lásku.

Nechte se pozvat do rodného domu bratří Connorových, kde právě Girleen rozkládá na stůl svou kořalku a společně vzpomínají na otce Welshe. Nebo snad Walshe? Ne, rozhodně Welshe… Pozvedněte sklenku a Sláinte! (totiž: Na zdraví!)

Zhlédnout dobře zinscenovanou hru Martina McDonagha, irského krále hořké a drsné komedie, je vždy velká radost. A právě s takovou radostí mohu říci, že v Mladé Boleslavi se Osiřelý západ opravdu vyvedl a jistě bude diváky dlouho bavit sžíravým humorem.

Galerie

Narodila jsem se a žiju v Praze. Pracuji v knižním nakladatelství, v marketingu a PR. Vášnivě ráda čtu, což znamená, že práce je mi také velkou zábavou. Pokud zrovna neležím v nějaké knize, najdete mě s téměř stoprocentní jistotou v některém z pražských či mimopražských divadel. Ve volném čase píši divadelní a knižní recenze, protože se ráda dělím o zážitky.

Mohlo by vás zajímat

16. 9. 2022
Máme za sebou tři sezony „revitalizované“ činohry NdB. To už je dostatečná doba na to získat si vaši důvěru. Důvěru v repertoár obou domů, kde je činohra doma, důvěru v režiséry, pro něž alfou a omegou je herec a kvalitní drama, a především důvěru v obměněný herecký soubor. Na čem budeme vzájemnou důvěru prohlubovat v sezoně čtvrté?
13. 9. 2022
Výstava v Památníku Karla Čapka přibližuje útoky na slavného spisovatele i jeho noblesní reakce
13. 9. 2022
V čele s dirigenty Jakubem Hrůšou, Tomášem Hanusem, Tomášem Netopilem a Marko Ivanovićem a věhlasnými českými i zahraničními soubory se festival představí s tématem „Quo vadis“, odkazujícím k Janáčkově oblíbené duchovní kantátě Felikse Nowowiejského
12. 9. 2022
Východočeské divadlo Pardubice vstupuje do 113. divadelní sezóny