Inscenace

První podmínku splnil především režisér Václav Hudeček, o druhé dvě se postarali herci: Vlastimil Brodský, který svou nesmírně vděčnou, ale také obtížnou dvojroli postavil především na mimice a na jednom či dvou charakterotvorných pohybech, Jiřina Jirásková, jejíž s nonšalantním údivem přednesená věta: “Jak lehce se lidé domluví španělsky” pro mne na dlouho zůstane příkladem citu pro pointu.

“Rudolfe, neblázni, tohle je role pro Pepu Beka, on je ten jiskřivý herec plný humoru. Já bych tam mohl hrát tu roli neúspěšného milovníka.“ A on to poslouchal, nedíval se na mě vůbec a říkal: “Ne, chci, abys to hrál ty.”

 Národní divadlo. Premiéra 20. 12. 1957. Režie: Alfréd Radok. Ladislav Pešek. Tylovo divadlo, derniéra 10. 6. 1962, celkem 149 představení.

Činoherní klub. Premiéra 12. listopadu 1982.  Josef Abrhám, Jiří Zahajský, Jiří Kodet, Petr Nárožný, Josef Vondráček, Rudolf Hrušínský ml., Miroslav Středa, Miloslav Štibich a Václav Kotva.

Městská divadla pražská – ABC. Premiéra 21. 4. 1976. Marie Rosůlková a Viktor Preiss.

„Já jsem tady doma, sem jsem dostal lano. Tady jsem dostal svoji první práci, tady jsem dostal svoji první velkou hlavní roli, po mém soukromém problému, kdy jsem si myslel, že už se do divadla nevrátím a už nebudu hrát.“ (Jiří Langmajer) / „Já si myslím, že Palmovka mi hodně pomohla, protože jsem měla možnost […]