Dokumentární inscenací 89 se soubor TisíciHRAn, který divadelně mapuje české dějiny 20. století, vrací k poslednímu roku komunistického režimu v Československu. Tvůrci se v ní snaží proniknout k osobním příběhům lidí, kteří se režimu postavili v době, kdy jeho pád zdaleka nebyl jistý. Jedním z nich je historik a spisovatel Petr Placák, zakladatel hnutí České děti, a jeho přítel David Kabzan, tehdy osmnáctiletý aktivista. Pro oba znamenal odpor proti režimu nejen politické gesto, ale také existenciální rozhodnutí a každodenní risk.
Na jevišti se potkávají nejen příběhy Petra a Davida, ale i dalších pamětníků a aktérů, jejichž zkušenosti se protínají v listopadu 1989, a zároveň se od sebe liší. TisíciHRAn přitom neusiluje pouze o zachycení velkých hrdinských momentů, ale především každodenního života lidí, kteří se režimu dokázali postavit. Protože právě v těchto drobných situacích se ukazuje, že dějiny nejsou vzdálené ani uzavřené, ale odehrávají se neustále tady a teď.
„Komunisté nám vtloukali do hlavy dějinný pokrok. My jsme chtěli strčit tyč do kola dějin,“ vzpomíná Petr Placák na vznik opozičního hnutí České děti, která se snažilo otevřeně narušovat normalizační stagnaci. David Kabzan ve svých vzpomínkách popisuje atmosféru neustálé ostražitosti, která provázela každodenní život mladých disidentů: „Vyjdeš z domu a najednou se ti zostří vnímání. Musíš vědět, kdo jde za tebou, kdo tě sleduje. V té chvíli se probudí instinkty.“
Inscenace sleduje události roku 1988 a 1989, od smrti obhájce lidských práv a disidenta Pavla Wonky, přes demonstrace během návštěvy francouzského prezidenta Françoise Mitterranda, až po Palachův týden a Listopadové události. Tyto momenty jsou nahlíženy očima lidí, kteří se v opozici pohybovali dlouho před pádem režimu.
Režisérský přístup divadla TisíciHRAn staví na dokumentárních výpovědích, archivních materiálech i osobních vzpomínkách pamětníků. Na jevišti se tak potkávají různé generace a zkušenosti – od těch, kteří zažili represe padesátých let, přes generaci Pražského jara, až po mladé lidi, kteří se v osmdesátých letech rozhodli jednat. Listopad 1989 tak inscenace připomíná nikoli jako náhlý zlom, ale jako vyústění dlouhodobého odporu a odvahy lidí, kteří se režimu stavěli dávno před pádem komunistické moci.
Novinka 89 je již pátou částí dokumentárního cyklu divadla TisíciHRAn, který založily Tereza Durdilová, Eva Čechová a Tereza Vohryzková. Mapuje klíčové momenty české historie 20. století prostřednictvím osobních příběhů. Projekt dlouhodobě propojuje historický výzkum s divadelní formou a vytváří prostor pro dialog o minulosti, která stále formuje současnou společnost.
Eva Čechová: „Nikdo z nás nestojí mimo dobu, do které patří. Návraty do nedávné minulosti jsou pro nás způsob, jak ji znovu otevírat jako společnou otázku: v jaké době to vlastně žijeme. Skrze osobní výpovědi můžeme minulost znovu prožít a uvidět, jak silně prostupuje dneškem. Myslíme si, že takové divadlo má moc ukázat mladým lidem (a nejen jim), že dějiny nejsou tvořeny velkými událostmi samy o sobě, ale především drobnými rozhodnutími konkrétních lidí – podobných jim samotným. A že každý z nás je nositelem zkušenosti, která má smysl být sdílena a předávána dál.”
Námět, dramaturgie, režie: Tereza Durdilová a Eva Čechová, projekce: Zdeněk Durdil, světla: Vojtěch Kopta
Účinkují: Anna Dlasková, David Kabzan, Juanita Kansil, Alena Laufrová, Petr Placák, Jindřich Synek, Renata Válová
Premiéra: 27. března v Eliadově knihovně, Divadlo Na zábradlí
