„Inscenaci jsme přizvali k otevření festivalu a získali jsme živé a nápadité divadelní potěšení. Naše publikum skvěle reagovalo na svět, který byl tímto dílem vytvořen. Svět intimity, hravosti, radosti, smutku a nakonec lásky a naděje. Využitím minimálního počtu slov ve prospěch živé hudby a nádherné scénografie se z Untitled stal úchvatný kaleidoskop jednotlivých obrazů a prvků dramatu.“ Paul Bourne, Artistic Director, Cambridge Hotbed Festival
Ona je bývalá akrobatka, klaunka, které přerušila mozková příhoda kariéru. Žije mimo společnost, ve staré maringotce při okraji města, zcela osamocená. On je typickým synem současného pohraničního města. Bez práce, bez vzdělání, bez příležitostí, bez jakéhokoliv zázemí. Jeho obživou jsou drobné krádeže. A tak se stane, že se jejich samoty jednoho dne zkříží. Dva lidé bez budoucnosti mají na pár chvil společnou současnost.
A i když je téma inscenace hořké, přece jen obsahuje humor. Humor jako nadstavbu myšlení. Humor jako únik před myšlením. A i když životní prostředí obou postav je velmi tvrdé, přesto si dokáží na těch pár chvil vybudovat vlastní poetický svět. A jak vnímá představení jeho autorka a protagonistka Milena Steinmasslová?
Jaký je vlastně příběh vzniku Untitled?
Toužila jsem zúčastnit se divadelního festivalu v zahraničí. A protože se mi honilo hlavou téma samoty, začal se rodit příběh. Samota má mnoho podob. Některé nepotřebují k svému životu slova. Takové jsou dvě samoty v našem příběhu Untitled.
Díky vazbám Divadla 6-16 na anglickou divadelní scénu byla premiéra inscenace na festi-valu Hotbed v Cambridge. Po zkušenosti s uvedením Untitled doma i v zahraničí, vnímáte jeho téma jako univerzální pro českého i zahraničního diváka?
Ano. Samota v našem západním světě je všudypřítomná. Diváci, se kterými jsme mluvili po představeních, říkali to, co jsme si říkali my při zkouškách.
Většina lidí Vás má zafixovanou jako herečku, u představení Untitled jste se vypadala na autorskou dráhu. V čem to pro Vás bylo jiné?
Untitled není má první práce. Napsala jsem hru – dokument „Izolovat, ale zachovat“ o souboji M. A. Bulgakova a Stalina. Tu jsme hráli dvě sezony v Divadle v Celetné. Nejsem autorka v pravém smyslu toho slova. Jen mě nějaké téma „donutí“ sednout si a psát.
V představení hrajete klaunku, jak moc je Vám žánr cirkusu blízký?
Když jsem byla dítě, k cirkusu jsem nepřilnula. Klauni na mě vždy působili smutně. Pamatuji si, že jsem je litovala. Nový cirkus miluju. A velmi obdivuji míru nasazení, kterou kolegové, třeba z Cirku La Putyka, musí dát do každého zkoušení a představení. V dětství i dnes jsem vnímala lidi v cirkusu jako nezávislé a silné. Proto klaunka.
Na jevišti tvoříte tandem s Jakubem Gottwaldem. Jak moc se vztah obou postav během in-scenace promění a vyvine?
Velmi. Ale to bych prozradila moc.
Milena Steinmasslová: Untitled, režie: Filip Nuckolls
Hrají: Milena Steinmasslová, Jakub Gottwald
A pro jen malé připomenutí: Jakub Gottwald v roztomilé scéně absolventského představení na DAMU – Velmi společenské tance, v režii Jiřího Havelky (od času 2:40).
