Gončarovův román soustředí svoji pozornost na osud jedinečného případu tzv. zbytečného člověka, jenž skrze autorův rukopis podmanivě vrávorá kolem vlastní existence. Dramatizace Davida Košťáka posouvá předlohu vstříc bezčasí, které se stává ideální živnou půdou, v níž omlazené postavy konfrontují diváka s tématem vlastní identity a svíravé mnohosti životní volby.
Režisér Josef Doležal,: „Oblomovovo vědomé outsiderství nastavuje zrcadlo společnosti, ať té dnešní, nebo té Gončarovově. Jeho hrdý postoj, projevující se absolutní nečinností, je kritikou světa, který nás obklopuje. Oblomovské teze ale naráží na Štolce, který mu je svou životní energií a čirou láskou k životu rezonérem. Odtud pramení téma, na kterém stavím svou inscenaci; jak vůbec žít, pro co, pro koho a proč. Společně s inscenačním týmem jsme směřovali k tomu, aby inscenace byla neustálým zápasem dvou světů, dvou životních tezí, dvou postojů. I proto jsme s výtvarníky zvolili koncepční prostorové řešení – opony, jako membrány světů, kterými Oblomov prochází, ale také zároveň jako personifikace samotných postojů. Stará zašlá opona, obraz Oblomovova světa, Štolcův svět naopak až nevkusně zářící. Teď nebo nikdy.
Díky veliké tvůrčí vstřícnosti všech zúčastněných se samotný zkoušecí proces nesl v poklidném, avšak velmi kreativním duchu. Spojení zejména mladých lidí, absolventů DAMU a JAMU v kombinaci s etablovanými členy souboru vytvořilo atmosféru, která sama generovala tvůrčí stav. To mi přijde jako výtečná živná půda pro vytvoření svébytného divadelního jazyka na cestě za možnou generační výpovědí.”
Oblomovem bude v Jihlavě člen uměleckého souboru F. X. Šaldy v Liberci Ondřej Kolín, jenž tak splnil mnohaletý sen uměleckého vedení o vzájemné spolupráci.
Více o inscenaci:
