To bylo divadlo!

Divadlo bylo do konce 50. let 20. století jediné umění, po němž zůstávala jen prchavá vzpomínka a pár fotografií. Později – díky České televizi a dramaturgické skupině Ondřeje Šrámka – také televizní záznamy inscenací. V polovině 90. let jsme začali vydávat záznamy divadelních inscenací na DVD, včetně té krásné edice, kdy jsme je vydávali ve spolupráci s Reflexem (ČT – Ondřej Šrámek, Reflex – Veronika Bednářová, Thespis – Jana Smetánková).

Když jsme s tím skončili, vznikl portál O divadle – ten pokračuje ve snaze Thespisu, která by se trošku vzletně dala nazvat „zachování paměti českého divadla“. Proto je tu i tahle rubrika. Chceme, aby se nezapomnělo na slavné inscenace české divadelní historie. Na inscenace, o nichž se říká: “Jo, to bylo tenkrát divadlo, když…” Jsou tu příspěvky dvojího druhu.

O jednotlivých inscenacích, na které by bylo dobré nezapomenout.
Vzpomínky českých divadelníků na nejlepší inscenace, které viděli, i na ty, na nichž se podíleli.

Alena Kožíková

29. 8. 2013

Divadelní dramaturgyně. Vystudovala pražskou DAMU, obor režie a dramaturgie. K jejím profesorům patřil především Ota Ornest a Aleš Podhorský, herecký ročník vedl Miloš Nedbal. Ještě před absolutoriem na DAMU v roce 1961 nastoupila do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a diplomovou práci věnovala právě dramatické historii Jihočeského divadla. V roce 1968 ji Ota Ornest přijal jako dramaturgyni do Městských divadel pražských a v roce 1995 ji angažovala do Divadla na Vinohradech ředitelka Jiřina Jirásková; zde působila až do roku 2007.

Gabriela Vránová

21. 6. 2013

Od roku 1962 je herecký, ale i životní osud Gabriely Vránové spjatý s Divadlem na Vinohradech. Z Moravskoslezského národního divadla, kam nastoupila po absolvování JAMU, ji na Vinohrady angažoval tehdejší ředitel Luboš Pistorius a byl také jejím prvním režisérem na vinohradské scéně, když si ji (ještě jako hosta) obsadil do role Soni v Gorkého Letních hostech. Během toho více než půl století zde odehrála desítky rolí, od Blanky ve Zkrocení zlé ženy až po zatím poslední (ještě „živoucí“) roli Bonity Belgravevové v inscenaci To byla moje písnička.

Antonie Hegerlíková

17. 12. 2012

„Já si Čapka strašně vážím, mám ho ráda, ale Matku bych nikdy nechtěla hrát, protože absolutně nesouhlasím s jejím závěrem. (…) Tomu prostě nemůžu uvěřit. Bytostně s tím nesouhlasím, vždyť mateřský cit je ochranářský za hranici vlastního života.“ Antonie Hegerlíková, herečka, narozena 27.11.1923 v Bratislavě, zemřela 11.12.2012 v Praze

Radovan Lukavský

25. 11. 2012

Český herec a divadelní pedagog. Narozen 1.11.1919 v Praze. V roce 1938 se stal posluchačem FF UK – čeština a francouzština. Po uzavření vysokých škol začal studovat na pražské konzervatoři v Trojanově ulici, ale ve druhém ročníku byl nuceně nasazen v Bílovci. Angažmá: 1944 – Divadlo Vlasty Buriana, 1946 Divadlo na Vinohradech, 1950 – Městská divadla pražská, 1957 – Národní divadlo. Zemřel 10.3.2008 v Praze.

Partneři portálu O divadle

Mecenáši