Partneři portálu O divadle

Mecenáši

28. února 2024

Švejkův návrat (Komorní scéna Aréna)

Bohém, bigamista i geniální idiot

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války zná z povinné četby nebo z filmů asi každý – na rozdíl od osudu Jaroslava Haška a jeho ženy, kterou si přivezl z Ruska. Tomáš Vůjtek ve své nejnovější hře, kterou nazval Švejkův návrat, s ironií reflektuje okolnosti vzniku nejpřekládanější české knihy a věnuje pozornost i Haškovu rozporuplnému vztahu k jeho dvěma manželkám, i jeho poblouznění bolševickou revolucí, kterou v tehdejším Rusku pomáhal prosazovat a před níž nakonec utekl domů do Prahy.

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války jsou nejslavnější českou knihou, která byla přeložena do více než 60 jazyků a dočkala se 16 filmových a televizních adaptací včetně zahraničních (britské, německé, rakouské, polské, ruské a ukrajinské). Je to úspěch vskutku neuvěřitelný, zvlášť když si přečteme, jak byla oceněna autorská práva v Haškově pozůstalosti: „Úmrtím autorovým mizí zájem čtenářstva, což potvrzuje skutečnost, že IV. dílu bylo prodáno teprve 8 tisíc výtisků. Pravděpodobně lze očekávat, že v nejbližším desetiletí bude možné uspořádat ještě dvě vydání po 5 tisíc výtisků a honoráře lze odhadnout na 65 tisíc korun. Po deseti letech bude nové generaci obsah spisu nejasný a sotva se najdou čtenáři pro toto dílo.“

Naštěstí to s tou novou generací (ani s těmi, které přišly po ní) nedopadlo tak bídně, jak předpokládal oceňovatel autorských práv, protože nejenže se čtenáři přeci jen našli a stále nacházejí, ale ze Švejka se stal jeden z nejvýznamnějších románů české literatury 20. století. Nicméně zatímco sám Švejk dostává prostor na českých jevištích poměrně pravidelně (za posledních 80 let vzniklo na 80 inscenací), zpracování neméně zajímavého životního příběhu samotného autora se divadla doposud spíše vyhýbala.

Ve spojení s Jaroslavem Haškem se nejčastěji skloňují označení „bohém“ nebo „anarchista“ a ti, kteří si o jeho životě i leccos přečetli, by mohli doplnit ještě „bigamista“, „zrádce národa“, „příživník“ či „geniální idiot“.

Jak na jeho osobnost ve své nové životopisné tragikomedii nahlíží Tomáš Vůjtek? „Spořádaný synek z měšťanské rodiny, který se stal anarchistou, aby nemusel být měšťákem, a pak se během světové války stal přesvědčeným „Čechoslovanem“, aby mohl sloužit legiím a národní revoluci i tatíčkovi Masarykovi, aby pak pochopil, že revoluce je mnohem hlubší, a začal sloužit Leninovi, Trockému a jiným, aby před nimi nakonec utekl zpátky do nově vybudovaného národně-revolučního Československa, aby v něm napsal náš největší román, který ani nedopsal, protože podlehl svému životnímu stylu, který mu pomáhal přežít poměry, ve kterých žil.“

Detail inscenace:

Premiéra 11. června

Mohlo by vás zajímat

20. 2. 2024
Bazaar jako místo hlučných debat a dialogu. Bazaar jako místo výměn a ne nákupů. Bazaar jako neřízené tržiště myšlenek, nápadů, barev a vůní z nejrůznějších koutů střední a východní Evropy. Letos na téma Odvážné praxe
17. 2. 2024
„Tartuffa každý zná, ale nikdo ho nečetl“
15. 2. 2024
Letošní 5. ročník divadelní přehlídky Jižní spojka lze označit za pokračování tradice. Soubory JČD se letos představí od 18. února do 4. března na pěti pražských scénách
13. 2. 2024
Dramatizace Davida Košťáka posouvá předlohu vstříc bezčasí, které se stává ideální živnou půdou, v níž omlazené postavy konfrontují diváka s tématem vlastní identity a svíravé mnohosti životní volby