Po dokončení prvního školního roku oboru činoherního herectví na DAMU jsme si tři spolužáci, já – Sebastian Vopěnka, Matouš Rybák a Verča Kupková, zatoužili zkrátit první vysokoškolské prázdniny další intenzivní prací, tentokrát mimo školu. Přesunuli jsme se na konci srpna 2025 do komorního bytového divadla H2O v Košické ulici v pražských Vršovicích, které provozuje umělecká skupina OLDstars, která je mým mateřským souborem. Hlavně pro mě však bylo spoustu věcí jinak: psychologické drama Toyer amerického autora a herce Gardnera McKaye jsem měl nejdříve do češtiny přeložit a následně také režírovat. Samotný překlad nakonec nebyl až takový oříšek (se vší úctou k profesionální překladatelské činnosti, které se rozhodně neblížím), jaký jsem čekal. I když jsem nikdy nic takového nedělal a na všechno jsem si musel přicházet sám, vystačil jsem si s certifikátem C1 z gymplu a sem tam s konzultací nebo onlineslovníkem. Postupně jsem si uvědomil, že u této práce nejde ani tak o pochopení a porozumění textu, jako psaní svého vlastního v češtině. Nakonec pomohla i herecká zkušenost ve formulaci replik více “do pusy”. V Toyerovi jde zjednodušeně o jediné, o vzájemnou manipulaci dvou osob a to během velmi intenzivních šedesáti minut plných zvratů a vyvrcholení. A právě to se mi zdálo být na textu vzrušující. Režijně se zde nelze opřít v podstatě o nic jiného, než čistě o herectví a o konflikt vyplývající z dramatických situací. Zkrátka skvělý prostor pro využití toho jednoho roku studia herectví, pod vedením skvělých pedagogů, který máme za sebou.
Pro Matouše a Verču šlo o velké herecké úkoly – na malém jevišti spolu stráví hodinu v kuse v kůži velmi komplexních a znepokojivých osob. Navíc prostor komorního bytového divadla využíváme k zintenzivnění zážitku (herci se během inscenace reálně sprchují nebo vaří čaj) a divák tak sedí většinou ne víc než dva metry od herců. Ti v podstatě nemají šanci se před divákem “skrýt” nebo jakýmkoliv způsobem se z nějaké emoce “vylhat”. Ale byla to právě výzva hodná tří dobrých kamarádů a spolužáků. Musím říct že díky naší vzájemné otevřenosti a důvěře vznikla inscenace na kterou jsem pyšný.
Sebastian Vopěnka
Toyera můžete navštívit v bytovém divadle H20 v Košické 21. Kapacita komorního sálu je velmi omezená.
