Po několika letech se na Jihlavském jevišti opět objeví komedie Raye Cooneyho, světoznámého komediálního tvůrce, se kterým mají diváci Horáckého divadla mnohaletou zkušenost v podobě úspěšných titulů jako 1+1=3, Rodina je základ státu či Dvouplošník v hotelu Westminster. Jediným rozdílem v divácky vděčném autorském rukopisu je tentokrát zdvojené jméno Cooney – autory jsou otec Ray se synem Michaelem, jehož komedie Habaďůra (Nájemníci pana Swana) se v HDJ hrála v roce 2015. Svůj talent spojený s milimetrově přesnou situační komikou provázanou s gradující absurditou a nečekanými zvraty tentokrát vložili do příběhu tří bratrů žijících v současném Londýně.
Samo divadlo k zařazení tohoto titulu říká: „Nadcházející pátá premiéra letošní sezóny je poslední ingrediencí v hojivému obkladu, který jsme připravili pro naše diváky v neúměrně náročném roce, který prověřil všechny a všechno, co jsme doposud považovali za samozřejmé a neměnné. Zde je vhodné si připomenout, že se současná sezóna snaží poskytnout širokému publiku co nejvyrovnanější a zároveň nejvstřícnější únik z každodenního tlaku, jemuž byli všichni bez výjimky mnohonásobně vystaveni, a není tak náhodou, že poslední letošní premiéra na velké scéně si bere za úkol připomenout, že věci mohou dobře dopadnout, i když jejich průběh není podle našich představ.“
Příběh přivádí diváky k rannímu shonu mladých manželů Toma a Lindy Kerwoodových, kteří v napjatém očekávání ladí každý detail svého domu před příchodem pracovnice z Úřadu pro adopci dětí, která by mohla rozhodnout o budoucnosti jejich rodiny.
Před její inspekční návštěvou k nim však zavítají Tomovi bratři Dick a Harry a spolu s nimi se domem Kerwoodových prožene stádo nečekaných problémů, včetně kupy pašovaných cigaret a dalších nezvaných hostů, nebo také pytle, který spolu s hrstí nejen černého humoru zamíchá osudy všech zúčastněných.
Uvádění tohoto typu komedie vyžaduje skoro až přikazující okleštěná výtvarná řešení prostoru, v němž se odehrává děj, často bez možnosti se esteticky vymezit specifickým potřebám této účelné scénografie. Michal Skočovský, režisér a scénograf v jedné osobě, tak uvádí postavy do čistého prostoru, který se nevyhýbá nezbytnému zabydlení domácnosti, přesto přichází s originálním a esteticky čistým pojetí této “dveřní “ komedie, díky čemuž tak postavy nezakopávají o nesčetně opakované příchody a odchody.
K hlubšímu propracování jednotlivých charakterů svérázných postav a docílení co nejvyváženější žánrové výstižnosti přispívají v inscenaci svěží a vynalézavé kostýmní návrhy Sáry Venclovské, která postavám vetkla půvaby s inspirací v současné britské drsné škole.
Inscenac dotváří původní hudební motivy hudebníka Aid Kida čili Ondřeje Mikuly, který se k práci v Horáckém divadle vrací po spolupráci na inscenacích Bůh je žena, Jediný život, Tak šel čas jihlavskou ulicí či Neuvěřitelné dobrodružství Ústavy.
Premiéra 5. března
