Úspěch se neodpouští je název nové výstavy v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Výstava s podtitulem nepřátelé Karla Čapka připomíná, že lidé slavného spisovatele nepřijímali pouze kladně, s úctou a obdivem. Čapek měl i řadu odpůrců a musel dlouhodobě čelit anonymním dopisům, telefonátům, pomlouvačným článkům i dalším projevům agresivity.
Ředitel Památníku Zdeněk Vacek: „Útoky se po Mnichovu stupňovaly. A citlivého člověka jako byl Čapek silně stresovaly. Neuvrhly ho ale do beznaděje. Jako přesvědčený humanista stále věřil, povzbuzoval a burcoval veřejnost. Přesvědčoval malověrné, že náš národ má budoucnost. I proto se jeho články až do poslední chvíle nesly ve stejném duchu jako ty ve šťastnějších dobách.“
Výstava konfrontuje citáty spisovatelových nepřátel s tím, jak noblesně na ně Čapek reagoval. Nechybí ani komentáře lidí, kteří byli tehdy Čapkovi blízcí. S časovým odstupem se k tématu vyjadřují také literární historici a odborníci na období první a druhé republiky.
Zdeněk Vacek: „Právě kombinace citátů – jak akce, tak reakce – umožňuje návštěvníkům udělat si vlastní názor na oprávněnost útoků i úroveň těch, kteří je vedli. Výstava umožňuje ocenit i Čapkův nadhled, jeho tolerantnost a snahu hledat ve svých odpůrcích to lepší. Včetně omluv, proč se tak chovají.“
Situace se vyhrotila zvláště po Mnichovské dohodě v září roku 1938, kdy spisovateli zbývaly poslední tři měsíce života: „Ukážeme, kdo a jakým způsobem na Čapka útočil i jak se proměňovaly jeho vztahy s těmito osobnostmi. Patřil mezi ně třeba Emanuel Moravec, vojenský odborník, nejprve Čapkův kolega-novinář, později symbol kolaborace s nacisty. Do Čapka se ale veřejně trefoval i spisovatel Jaroslav Durych, jehož umělecké dílo Čapek ctil. Anebo novinář Karel Horký, který ovšem později svůj názor změnil. Výstava přiblíží také osudy těchto lidí.“
K silným momentům patří dobová nahrávka z archivu České televize. Návštěvníci si ji budou moci přes QR kód přehrát ve svých mobilních zařízeních: „Umělcova manželka Olga Scheinpflugová na ní roku 1962 ve vinohradské vile vzpomíná na těžké pomnichovské období. A přečte i slavný Čapkův text Anonym. V něm se jeho autor zamýšlí nad tím, jací lidé vlastně anonymy píší.“
Podle něj Čapek zůstal věrný svým zásadám a zachoval si čest a naději jako málokdo z jeho současníků, kteří se nacházeli v podobně exponované pozici.
„Čapek byl angažovaný umělec, demokrat a ve své době i nejúspěšnější český literát a dramatik. Byl považován za prominenta Hradu, člověka z blízkého okruhu prezidentů Masaryka i Beneše. Zároveň nebyl zcela zdráv, trpěl bolestivou Bechtěrevovou nemocí. To vše dohromady činilo jeho postavení nesmírně zodpovědné a zároveň velice vysilující jak fyzicky, tak psychicky,“ připomíná ředitel Památníku. „Pravda ale zvítězila. Stačí s odstupem více než osmdesáti let porovnat, jaké postavení má v české a světové historii a na kulturní mapě Čapek a jakou zaujali jeho tehdejší protivníci. I v tom vidím optimistické poselství výstavy,“ zdůrazňuje Vacek. „Současná vlna fake news, dezinformací a pomluv valící se z falešných profilů na sociálních sítích totiž není tak historicky ojedinělá, jak by si leckdo mohl myslet. Svědčí o tom třeba právě dávná, jízlivě vedená kampaň proti Čapkovi, který se ovšem k podpásovým úderům nikdy nesnížil. I proto jsme se rozhodli výstavu uspořádat. A po jejím skončení ji nabídnout jako putovní expozici školám, muzeím, knihovnám a dalším institucím.“
Vzpomínka na Josefa Čapka
Památník se rozhodl připomenout i osobnost Josefa Čapka, Karlova staršího bratra. Josef – známý mimo jiné tím, že Karlovi poradil do hry R.U.R. dnes už světoznámé slovo „robot“ – byl rovněž významným umělcem a přesvědčeným demokratem: „Vydáváme nyní výbor z básní, které Josef Čapek napsal v koncentračním táboře. Jde o faksimile původních rukopisných lístků přeložených do angličtiny – celkem 15 básní, včetně Josefovy vzpomínky na bratra Karla. Přeložila je Alena Jirásková, která žije v Austrálii a věnuje se propagaci českých děl v tamním prostředí.“
Publikace by měla být symbolicky pokřtěna 18. října v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku u příležitosti vernisáže výstavy ROBOT: Born in Czechia, known all over the world. Tu Památník vytvořil u příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU.
„Výstava se už od počátku července postupně prezentuje na několika místech v Bruselu. A knížku básní Josefa Čapka, která ji nyní doprovodí, nabídneme ve druhé polovině října i všem návštěvníkům Strže.“
Do letošního roku vstoupil Památník Karla Čapka s dokončenou modernizací stálé expozice ve třech podlažích hlavní budovy. Její součástí je také interaktivní hra pro děti na téma robotiky. Zájemcům nabízí i virtuální 3D prohlídku kompletní stálé expozice a většiny zahrady včetně expozice věnované předčapkovské historii Strže. Ta je umístěná od září minulého roku v garáži vedle hlavní budovy Památníku.
Památník však chystá během podzimu i další akce. V rámci festivalu Středočeské kulturní léto a festivalu Rosa Bohemica se zde 24. září od 14 hodin uskuteční poslechový pořad a přednáška Karel Čapek a etnická hudba. Jejich autorem je Tomáš Reindl, hudebník a muzikolog. Ten zájemce seznámí s unikátní Čapkovou sbírkou etnických nahrávek. V rámci projektu Paměť světa organizace UNESCO byly šelakové gramodesky ze sbírky Náprstkova muzea zdigitalizovány a zachráněny pro příští generace.
Zdeněk Vacek: „V sobotu 1. října od 14 hodin uspořádáme v zahradě další z tradičních akcí Památníku ve spolupráci s domácím centrem PEN klubu, jehož byl Karel Čapek historicky prvním předsedou. Sobotní setkání se uskuteční nejen se spisovatelem Jaroslavem Rudišem a věnováno bude nejen cestování vlakem.“
Výstava začíná 25. září 2022 a potrvá do 31. března 2023. Od konce října bude na návštěvníky v Památníku čekat i nově vydaná kniha, česko-anglický výbor básní Josefa Čapka z koncentračního tábora. A pro odlehčení jsou zde také zábavné retro noviny přibližující život na Strži v době první republiky, které přinášejí na dvanácti stranách zajímavosti o tom, jak se na Strži za Čapka žilo, dobové fotografie, novinové články i úsměvné inzeráty. V prodeji za symbolických 40 korun.
