Partneři portálu O divadle

Mecenáši

6. prosince 2025

Gazdina roba (Divadlo F.X.Šaldy)

Příběh nezkrotné Evy krajčířky, která se vzepře omezenému vesnickému pořádku, odehraje činoherní soubor pod Ještědem úplně poprvé. Diváci se tu zatím setkali pouze s jeho operní (2014) nebo taneční (2015) verzí

Svou troufalou dramatickou prvotinu napsala Gabriela Preissová (1862–1946) ve svých sedmadvaceti letech na objednávku prvního ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta. Hra neznámé krasavice z moravského venkova nadchla i přísného dramaturga Ladislava Stroupežnického a obrovský úspěch premiéry v listopadu 1889 vyvolal jeden z nejbouřlivějších skandálů české divadelní historie, zuřivý spor mezi zastánci pozdního romantismu a průkopníky realismu.

Čas ovšem prověřil, že Gazdina roba svou téměř antickou dramatickou silou a vzácně odvážným tématem dobový kontext dalece přesahuje. Celý ten pokřik okolo prvního uvedení přehlušil onu podstatnou skutečnost, že mladá spisovatelka napsala opravdovou tragédii, jednu z mála v celé české literatuře, odvážnou a znepokojivou. Na jeviště se stále znovu vrací a nepřestává fascinovat další generace diváků. Uchovává si svěžest i drzost autorky, která se nebála pohlédnout do lidských vztahů laskavým i pronikavým srdcem ženy.

Režisér Martin Františák se do Liberce vrací tři roky od premiéry velmi úspěšné inscenace Sylva (2020) podle Vesnického románu Karoliny Světlé, která činohru DFXŠ přivedla na dvě prestižní mezinárodní přehlídky. V současné době vede Švandovo divadlo v Praze, rád ale utíká na chalupu v podhůří Orlických hor. Vesnickému dramatu bytostně rozumí v jeho syrovém zápasu lásky se smrtí, umí v něm vyhmátnout živou divadelní krev. Inscenoval Stroupežnického Naše furianty (Národní divadlo 2023), Topolův Konec masopustu (Divadlo na Vinohradech 2018), Preissové Její pastorkyňu s Dagmar Havlovou (Divadlo na Vinohradech 2016), vlastní adaptaci Křižanova scénáře Je třeba zabít Sekala (Národní divadlo Brno 2015) nebo Maryšu bratří Mrštíků (Zlín 2008).

V Gazdině robě zachovává vybroušenou stavbu tragédie i zvukomalebnost a citovou hloubku stylizovaného nářečí, které Preissová vytvořila. Citlivě čistí archaismy a zpřístupňuje dnešnímu divákovi živé a palčivé téma hry: „Vzorec společenské nesnášenlivosti. Surovost a temnota míst, ve kterých občas žijeme. Pokřivenost falešné morálky a víry. Nepřipravenost mládí na takovýto nerovný souboj.“

Více o inscenaci:

Mohlo by vás zajímat

5. 12. 2025
Jedinečnost našich osudů je jen v opakování téhož
18. 11. 2025
Gotický román, chcete-li horor, Brama Stokera Drákula vyšel poprvé v Londýně roku 1897. Šlo o první velké literární zpracování upíří tematiky, které v následujících desetiletích svým věhlasem několikanásobně předčilo svého autora. Irský spisovatel a divadelní kritik Bram Stoker se celý život zajímal o okultismus, mystiku a neviditelné síly, které podle jeho přesvědčení ovlivňují lidský osud. Doba viktoriánské […]
12. 11. 2025
Pravda versus moc. Jedinec proti systému. Žena proti strereotypům
8. 11. 2025
Kdo s koho? Divadlo Bolka Polívky a jeho groteskní fraška Ztratili jsme Stalina