Slavný německý choreograf Christian Spuck vytvořil balet Leonce a Lena v roce 2008 pro Aalto Theater v Essenu podle literární předlohy německého spisovatele Georga Büchnera z roku 1836. Zdařilá baletní adaptace byla s velkým úspěchem uvedena na prestižních světových scénách, jako je Grands Ballets Canadiens v Montréalu, Stuttgarter Ballett nebo Zürich Ballett. 30. listopadu ji v české premiéře ve Stavovském divadle uvede Balet Národního divadla.
Pohádka založená na satirické komedii vypráví příběh melancholického, stále zasněného Leonce, prince z království Poppo a krásné Leny, princezny z Pipi, kteří byli svými rodiči od narození zaslíbeni v manželství. Oba dva se proti rozhodnutí královských otců vzbouří. V předvečer svatby nezávisle na sobě uprchnou do Itálie, kde se nepoznáni v opuštěném hostinci do sebe zamilují. Po návratu do království Poppo je sice odhalena jejich identita, ale Leonce a Lena již neberou svůj sňatek jako zvůli rodičů, ale jako zásah vyšší prozřetelnosti a nakonec přijímají své předurčené místo jako král a královna.
Choreograf Christian Spuck: „Na rozdíl od běžných baletů je balet Leonce a Lena zakořeněn více v činohře a používá jiný druh řeči těla. Na scéně působí velmi odlehčeně a zábavně, na tanečnice a tanečníky však klade enormní požadavky, neboť přístup k jejich rolím není choreografický nýbrž herecký.“
Büchnerovu jinotajnou sarkastickou komedii proslulý choreograf proměnil v dynamickou a nápaditou karikaturu Německa doby, kdy se skládalo z množství malých státečků. Lehká, někdy až groteskní hudba krále valčíků Johanna Strausse, stejně jako moderní melodie Alfreda Schnittke a Bernda Aloise Zimmermanna dávají vzlet truchlivě komickému příběhu a podtrhují jeho parodistické prvky. Spuckův výběr hudby je mnohem více než pouhý „doprovod“ děje, hovoří vlastní řečí, poukazuje na různé epochy a souvislosti vzniku díla a vytváří atmosféru, která společně s tancem a scénou vypráví příběh.
V čem spočívá nadčasovost díla, které vzniklo před 183 lety?
Christian Spuck: „Leonce a Lena se sice vyvlékli ze svatebních plánů svých otců útěkem, na konci se však opět sejdou před oltářem. S tímto fatalismem dějin a se zkušeností, že navzdory nejušlechtilejším úmyslům některé věci nelze změnit, se každý z nás již někdy setkal. A každý jistě zná nějakého Leonce, který trpí nudou a neví jak naložit se svým životem – to patří k fenoménu pozdní puberty. Vedle rozboru společenské situace je v Leonce a Lena velmi jasně zdůrazněna otázka, proč stojí za to žít.“
Autor: George Büchner, choreografie: Christian Spuck, hudba: Léo Delibes, Martin Donner, Amilcare Ponchielli, Alfred Schnittke, Johann Strauss ml., Johann Strauss, Josef Strauss, Bernd Alois Zimmermann, Hank Cochran, Eartha Kitt, The Mamas and the Papas, scéna a kostýmy: Emma Ryott, asistent výtvarnice: Chris Dudgeon, světelný design: Martin Gebhardt, nastudování: Rolando d´Alesio, Lisa Davies, baletní mistři: Michaela Černá, Nelly Danko, Alexey Afanasiev, hudební nastudování: David Švec
Česká premiéra: 30. listopadu, Stavovské divadlo
Hraje Orchestr Národní divadla
