Opera Nabucco je třetím jevištním dílem italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Protože byl mladý Verdi po neúspěchu své druhotiny Un Giorno di Regno rozhodnutý opustit kariéru operního skladatele, můžeme s trochou nadsázky říci, že právě opera Nabucco nám zachovala génia hudebního světa: ve správné chvíli přichází za Verdim libretista Temistocle Solera s libretem Nabucca, které vychází z literární předlohy Francise Cournea a Augustea Anicet-Bourgeoise, Nabuchodonosor. (Ve skutečnosti byl však Verdi až druhým skladatelem, kterému je text nabídnut – jako první byl ke zhudebnění libreta osloven německý skladatel Otto Nicolai, ten však zpracování odmítl.)
Těžko objektivně říci, co se skrývá za tak fenomenálním úspěchem této opery. Snad její upřímné melodie, její poselství, její schopnost nerozdělovat, ale naopak spojovat publikum všech estetických preferencí, všech uměleckých vyznání.
Verdi začal komponovat operu Nabucco v roce 1841 a již 9. března 1842 zažil triumfální úspěch při světové premiéře v Teatro alla Scala. Děj opery se opírá o starověké události kolem panovníka Nabuchodonozora II., a pomocí fabulace, notně divadelní, vykresluje dopady jeho autoritářského vládnutí. Pro Itálii, toho času plnou vlasteneckého smýšlení, se konkrétně hudební číslo Va, pensiero (u nás známé pod názvem Sbor židů), stává hymnou italského lidu. A Giuseppe Verdi jeho mluvčím.
Zrození – tak se nazývá aktuální sezona Divadla Františka Xavera Šaldy. A opera Nabucco do ní nedomyslitelně patří. Nejen proto, že stála u „zrození“ operního génia, nejen proto, že je podepsána pod „zrozením“ těch nejznámějších melodií, ale především proto, že každý operní večer, každou vteřinu její přítomnosti, se „zrodí“ nejedna láska k opeře jako takové. A to vůbec není málo…
Více o inscenaci:
