Dva špičkoví vědci, převratný objev, ale jen jedna Nobelova cena. Nobelovka je brilantním duelem argumentů i emocí, který se odehrává v prosinci 1946. Německý chemik Otto Hahn přijíždí do Stockholmu převzít Nobelovu cenu za objev jaderného štěpení, na němž spolupracoval s Lise Meitner, rakouskou fyzičkou židovského původu. Ta jej těsně před ceremoniálem navštíví v hotelovém apartmá… Štěpení hlubokého vztahu, jako štěpení atomového jádra.
Jan Šťastný: „V Nobelovce jde o velmi vypjatý rozhovor dvou lidí na jednom místě a v jednom čase, podobně jako je tomu v Hodině diplomacie. To znamená, že zkoušení bylo velmi intenzivní hlavně pro nás dva s Apolenou Veldovou, a ne úplně jednoduché, protože jsme se museli naučit i něco odborného textu. Ztvárňujeme chemika a fyzičku, kteří ´společně´ došli k objevu a popsání jaderného štěpení – zásadního objevu pro 20. století. Pod tím vším se skrývá latentní příběh jich dvou jako spolupracovníků, ale zároveň muže a ženy.”
Stejně jako Jan Šťastný, také Apolena Veldová už má za sebou spolupráci s Divadlem Viola a režisérem Radovanem Lipusem, a to na hře Lenky Lagronové Zahrada Jane Austenové: „Šlo o velmi příjemnou záležitost s kolegyněmi Marií Málkovou a Lucií Štěpánkovou. Intimní prostor Violy totiž vybízí k většímu nahlédnutí do vlastních hereckých možností a k nutné vzájemné herecké komunikaci,“ vzpomíná Apolena Veldová a ke své aktuální roli v Nobelovce říká s úsměvem: „Fyziku jsem ve škole neměla ráda, nechápu ji, rozumím jen systému kladkostroje, a to ještě velmi laicky. Naštěstí se ve hře řeší spíše mezilidské vztahy a osobní zodpovědnost než vlastní fyzikální objevy. I když popis té hlavní problematiky – jaderného štěpení – se v textu objevuje hned několikrát. Alespoň jsem se v dospělém věku něco doučila.”
Lenka Plavcová, ředitelka Divadla Viola: „Režisér Radovan Lipus je pro nás zárukou vysoké umělecké kvality. Příkladem mohou být jeho inscenace Hodina diplomacie nebo Skorpios na obzoru, které rovněž v Divadle Viola s úspěchem uvádíme. Téma, které zvolil nyní pro inscenaci Nobelovka, je samo o sobě velmi zajímavé, poutavé a neztrácí na své aktuálnosti.”
Autor: Cyril Gély, režie: Radovan Lipus, dramaturgie: Robert Tamchyna, scéna: Jan Tobola, kostýmy: Tomáš Kypta, hudba: Jiří Petr
Hrají: Jan Šťastný, Apolena Veldová, Kateřina Seidlová
Premiéra: 3. února
